Beemster fietsroute

Už docela dávno jsem narazil na 5-ti eurovou minci Beemster z roku 2019, která oslavuje 20. výročí zapsání tohoto nejstaršího poldru do světového dědictví UNESCO. Trochu mě to nakoplo, a tak jsem si řekl, že si jej jednou s rodinkou objedeme na kole. Hlavními lákadly byly pevnosti, které jsou součástí obranné linie Amsterdamu (Stelling van Amsterdam) a muzeum větrných mlýnů De Schermer Molens.

Na sobotu bylo „naplánováno“ docela dobré počasí, s ranní oblačností, která se měla roztrhat kolem jedenácté hodiny. Takže jsme ráno na pohodu hodili kola na auto a přesunuli se o pár desítek kilometrů do Purmerendu.

Hned na začátku jsem si našel Beemster fietsroute, která popisuje celou trasu bod po bodu (my jsme se v některých místech trochu odchýlili). V nejjižnější části trasa protíná město Purmerend, které jsme si stanovili jako výchozí bod našeho výletu.

V Purmerendu jsme trochu bojovali s parkováním – po čtvrthodině a pár najetých kilometrech jsme vystoupili do studeného rána v místní čtvrti Zuidoostbeemster. Hned jsme navlékali všechny vrstvy, co jsme měli a vyrazili po směru hodinových ručiček po Beemster route.

Cyklostezka po chvíli míjela pěkný větrný mlýn Neckermolen, a poté pevnosti z obranné linie Amsterdamu v pořadí: Fort aan de Middenweg, Fort aan de Jisperweg a Fort bij Spijkerboor. První dvě jsou nepřístupné, ale ta poslední bývá o nedělích otevřená (což jsem se dozvěděl až na místě). Na odpočívadle u vstupu jsme si alespoň snědli sváču v podobě banánů a pokračovali dál.

Po pár kilometrech jsme odbočili doleva přes kanál Beemsterringvaart do vesnice De Rijp. Hlavní cestu obklopovaly staré domy, které dávaly vesnici typický nádech holandského starobylého města. O kousek dál nás zaujala ve vesnici Graft pěkná radnice Raadhuis van Graft. Další podobnou je možné vidět v Grootschermeru. Naším hlavním cílem bylo muzeum mlýnů De Schermer Molens, a tak jsme se nikde nezdržovali a pokračovali dál.

Muzeum je umístěno v prostředním (Ondermolen D) z dochovaných větrných mlýnů, které tvořily celou kaskádu. Ta byla v minulosti používána k vysušení poldru Schermer. V areálu je hlavní budova, kde je možné shlédnout krátký film o Schermer poldru, prohlédnout si menší expozici (modely, informační tabule) či dát si něco malého k zakousnutí. Vedle je větrný mlýn, který je volně přístupný. Kromě toho, že ve spodním patře byly pokoje „mlynářů“ a v horní části veškeré technologické prvky, tak v přízemí bylo na zemi sklo, takže byl vidět funkční Archimédův šroub. Muzeum se nakonec stalo bodem obratu a udělalo z dnešní cykloprojížďky perfektní výlet. Nebylo to jen kvůli muzeu a mlýnu samotnému, ale zhruba v té době se konečně vyčasilo a ukázalo se sluníčko. Navíc jsme využili piknikového stolu před muzeem a v klidu se naobědvali (lepeňák). Dezert v podobě sušenek jsme zapili kafem z obchůdku, a završili tak perfektní návštěvu tohoto muzea :-) .

Abych pravdu řekl, tak zbytek cesty už byl bez nějakého výraznějšího zážitku. Po pár kilometrech jsem si u cesty koupil švestkovou marmeládu – měli tam kredenc s různými pochutinami a kasičku – jak jednoduché :-) . Až do Purmerendu jsme projížděli pěknou venkovskou krajinou s kanály, hrázemi a roztroušenými farmami, samozřejmě po perfektních cyklostezkách.

Na začátku Purmerendu jsme strávili zhruba půlhodinu na workoutovém a dětském hřišti, a pak ještě zajeli přímo do centra na zmrzku. Odpoledne se udělalo fakt krásně, a tak jsme nakonec jeli jen v krátkém tričku a užívali si babího léta.