Cyklovýlet na Praděd

spolecna-pod-pradedem_resize

Tento výlet jsem v rámci tréninku na naši červencovou dovolenou v Černé Hoře navrhla já. Raďa chtěl na kolech vyjet už od chalupy, ale já jsem byla zásadně proti, to už by mi asi moc sil na finální výjezd na Praděd nezbylo. Domluvili jsme se tedy na využití cyklobusu z Janovic na Hvězdu, ale s tím, že zpátky si to prodloužíme přes Kouty nad Desnou, Sobotín a Rabštejn.

Cyklobus odjížděl z Janovic v 9:02 a v 9:50 jsme byli na Hvězdě (lístek pro oba i s kolama stál 94 Kč). Nic jsme neprotahovali, nastavili lehký převod a vyrazili vzhůru do kopce, který je nám důvěrně známý z našich každoročních podzimních závodů v Běhu do vrchu. Musím říct, že na kole je to pro mě mnohem příjemnější. Cestou nás předjeli asi ještě 3 cyklobusy, které jely až na Ovčárnu, ale my jsme o tento nádherný výjezd nechtěli přijít. Počasí bylo příjemné a nikam jsme nespěchali. Na Pradědu jsme udělali vrcholové foto, pokochali se dalekým výhledem do širého kraje a protože tu docela foukalo, tak jsme hned sjeli dolů Švýcárnu.

obcerstveni-na-svycarne_resize Tady jsme v bufetu dali pivko a klobásku, oběd Raďa sliboval až dole v Koutech. OK, tak já to snad vydržím :-) Ze Švýcárny jsme vyrazili po zelené přes Kamzík – sjezd byl docela náročný, hodně kamenitý, spíš pro drsné bikery. Od Petrovky ale už vedla krásná asfaltka, která nás dovedla až do Koutů nad Desnou. Po cestě jsme ještě objevili super skály. sjezd-do-koutu_resizeSilnice na Červenohorské sedlo je uzavřená a tak jsme si užili docela poklidný průjezd až do Maršíkova. Dívali jsme se po nějaké restauraci, ale nic nás nezaujalo. V Maršíkově nás po dlouhém sjezdu čekal kopec, teda spíš kopeček, nic hrozného ve srovnání s tím, co mělo teprve přijít :-) Překvapil nás tu nádherný dřevěný kostelík (a zrovna v něm byla svatba). V Sobotíně jsme konečně zakotvili v jedné hospůdce na jídlo, ale k mému velkému zklamání tu nevařili. Dali jsme aspoň pivo a kofolu, ale už jsem začínala být trošku nepříjemná. Raďa bez jídla vydrží klidně celý den, ale já potřebuju zásoby průběžně doplňovat! No nic, tak rychle na Rabštejn, to je jistota. V Rudolticích jsme odbočili na Traťovku a odtud po žluté do strmého kopce na rozcestí Hvězda. Tady už to konečně trošku znám! Představa blížícího se jídla mi překvapivě dodala energii a nasadila jsem vražedné tempo, kterému Raďa místy nestíhal a funěl daleko za mnou :-) Překvapovala jsem sama sebe! Z Hvězdy na Rabštejn už to byla pohoda, ale byla jsem už tak unavená, že mě hlad docela přešel :-) Dali jsem jen polívku a pivko a už už jsme chtěli být zpátky na chalupě. Raďa navhl cestu přes vrstevnici – mě se do toho moc nechtělo, sice bychom zbytečně neztráceli výšku, ale je to o dost delší cesta. Nakonec jsem souhlasila, ale síly mi ubírala víc než nějaký kopec. Na chalupu jsme dorazili až nějak kolem 16:30. Výlet to byl krásný, až na ty trampoty s jídlem. Příště si raději udělám do batůžku svačinku :-)

Odkazy na mapy:

dreveny-kostel-v-marsikove_resize
hospoda-na-rabstejne_resize

Martina | 7. 6. 2008 So 10.06 | Cykloturistika | Tisk | 644x

Komentáře k textu

- Formulář pro nový komentář

[1]reagujmejl Mila

Ahojte!Chtěle bych reagovat na poznámku o kostelíku v Maršíkově.Druhý podobný kostelík se nachází v Žárové a oba jsou vyobrazeny na TZ 1162.Stojí za to je vidět a více se o nich dozvědět.Zdraví Vás Mila :-D

15. 8. 2009 So 06.24

Přidej komentář!

Vlož smajla :-) Vlož smajla :-( Vlož smajla ;-) Vlož smajla :-D Vlož smajla 8-O Vlož smajla 8-) Vlož smajla :-? Vlož smajla :-x Vlož smajla :-P Vlož smajla :-|

Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky.
Otáčí se Slunce kolem Země?
Odpověd: