Černá Hora 2008 - Montenegro

Moc jsme se nepoučili z moudra jednoho řeckého filosofa „Nevstoupíš dvakrát do téže řeky“ a znovu vyrazili s CK Alpina na cyklozájezd. Před dvěma roky to byla Korsika a letos jsme se vydali s docela velkou bandou do Černé Hory alias Montenegra.

Mapka Montenegra

Mapka Montenegra převzatá z webu Montenegromap.net

Popis zájedu převzatý z webu CK Alpina

Černá Hora patří bezesporu k nejpřitažlivějším zemím Evropy. Najdete zde téměř vše. Monumentální hory s tisícimetrovými kaňony a vodopády, kde po celé hodiny, ba i dny nepotkáte živáčka. Národní parky, které jsou součástí přírodního dědictví UNESCO, ale také jadranské pobřeží s malebnými středomořskými městečky, svědky kdysi bohaté historie. Černohorci jsou hrdým, svobodomyslným, horami ošlehaným národem. Černá hora jako jediná balkánská země totiž nikdy nebyla pod nadvládou Turků. Ve zdejších malebných horských vesničkách jako by se zastavil čas. Budete mile překvapeni spontánní pohostinností a srdečností místních obyvatel. Ochutnáte místní speciality, ovčí sýr nebo pálenku rakiju. Pokud se rozhodnete pro tuto turisticky ještě nepoznamenanou zemi, čeká vás spousta dojmů a zážitků na které budete dlouho vzpomínat.

Čekají nás jednodenní etapy „nalehko“ v horském kopcovitém terénu, povrch je většinou asfalt, často ale i uježděný makadam, někdy vozová cesta. Vzhledem k terénům a stavu silnic, kde se budeme pohybovat, je podmínkou účasti na tomto zájezdu kolo horské či trekové. Každý si bude moci na místě zvolit náročnost zájezdu: většinou je možnost zkrácení či prodloužení trasy, případně zařazení individuální cyklovyjížďky nebo pěší túry do okolních hor, někdy lze část trasy popojet autobusem. Nocujeme ve vlastních stanech v kempech a na tábořištích a většinu dnů Vám přichystáme polopenzi z naší polní kuchyně. Navíc je většinou možné nakoupit veškeré potraviny v obchodech po cestě nebo během dne či večer zajít na nějaké místní jídlo do hospůdky, ceny jsou podobné jako u nás, výběr jídel široký – doporučujeme.

Přibližný program zájezdu:

  • 1. – 2. den: Odjezd kolem 18 hod. z Brna, přejezd přes Maďarsko a Srbsko do Černé Hory do pohoří Bjelasica do sedla Třešněvik.
  • 3. den: Královská bajková etapa – přejezd pohoří Bjelasica šťavnatými horskými loukami převážně po vozové cestě. Trasa: sedlo Trešněvik (1573 m) – kolem vrcholů Lisa a Lumer – Troglava 2072 m – kolem vrcholu Zekova glava 2117 m – hřeben 1800 m – Salaše Dolovi – Biogradsko jezero (1094 m)(asi 50 km).
  • 4. den: Přejezd Bjelasice jinak: z Kolašinu (950 m) nebo Jezerine (1350 m) přes sedlo Raskrsnica (1725 m), sjezd údolím říčky Jelovica do Lubnice (950 m), výjezd k nádhernému Šišku jezeru (1705 m) a sjezd do městečka Mojkovac (820 m) a zpět k Biogradskému jezeru.
  • 5. den: Od Biogradského jezera po silnici kaňonem řeky Tary do Žabljaku (po cestě fotogenický most přes Taru). (60–85 km). Prodloužená trasa pro bajkery: výjezd z Dobriloviny (900 m) k Zabojskému jezeru, náhorní plošinou s kolibami sv. Sinjajevinou. (95 km, převýšení 1650 m).
  • 6. den: Cyklovyjížďky v okolí Durmitoru: Crno jezero, Čurevac – vyhlídka na kaňon Tary, Sedlo (1907 m), jezera Vražje a Zminje, okruh Sinjajevinou přes Zminičko jezero …
  • 7. den: Durmitor: pěší túra do horského království Durmitoru (nejvyšší vrchol Bobotov Kuk 2522 m nebo kratší túra k jeskyni Ledena pečina nebo okolo vrcholů Medjed), pro drsné bajkery (srdcaře): nejkrásnější trasa Černé Hory – prstenec okolo Durmitoru (80 km, převýšení 2000 m).
  • 8. den: Po silničce nad kaňony řek Bukovička a Morača mezi pohořími Sinjajevina a Moračka Kapa (65 km). Přejezd busem na sedlo Trešněvik s příjemnou hospůdkou.
  • 9. den: Ze sedla (1573 m) přejezd pohořím Komovi – údolím horního toku řeky Tary do údolí Morači (70 km). Přídavky: krátký výjezd na zelené louky planiny Štavno (1800 m) s nádherným výhledem na pohoří Komovi nebo pohořím Žijovo na Bukumirsko jezero.
  • 10. den: Přejezd busem přes Podgoricu a Skadarské jezero k moři. Koupání, relaxace … Budva, Kotor, podvečerní prohlídka renesančního městečka v zálivu Boka Kotorská, noční přejezd do Chorvatska. Pro cyklisty trasa srdcem Černé Hory: Virpazar – Rijeka Crnojeviča – historické hlavní město Cetinje – sjezd do Kotoru s nezapomenutelnými panoramaty. (85 km, převýšení 1300 m).
  • 11. den: Severní Velebit – přejezd části hřebene k moři do městečka Sv. Juraj, koupání, večer odjezd do ČR. (30 – 70 km)
  • 12. den: Dopoledne příjezd do Brna.

Nástupní místa

Brno

Cena zahrnuje

dopravu autobusem, 8× polopenzi, průvodce, ubytování v kempech a na tábořištích, informační materiály, bečku, pojištění CK proti úpadku, pojištění storna zájezdu.

Cena nezahrnuje

grilování jehněte (asi 5–8 €/os.), případné vstupné do památek, případný poplatek v NP Velebit (20 Kn).

Složení naší bandy

Prvotní nápad jet do Černé Hory vzešel od Ivy, ta dala vědět Marťě a mě, a pak svým kamarádkám. Já jsem řekl navíc své sestře, a tak jsme vyrazili v docela početné bandě a můžu říct, že to bylo super. Byla sranda, společně jsme jezdili na kole, chlastali a pařili :-).

  • já a Marťa
  • Iva a Vlastík
  • Miška a Jirka
  • Emča a Karel
  • ségra Lenka

Přípravy

Tentokrát jsme tolik s přípravami nejančili jak před odjezdem na Korsiku a vše jsme stihli ve dvou dnech. Seznam věcí byl v podstatě totožný s tím na Korsiku. Navíc jsme vzali akorát celtu na sezení před stanem a naopak jsme nevzali dlouhé elasťáky, čehož jsem alespoň já litoval.

Hodnocení

Nyní, pro mě už zlaté pravidlo „Cesta na místo určení je hrozná, pobyt už je ale super“ se potvrdilo i tentokrát. Černá Hora sama o sobě nás okouzlila a některé cyklovyjížďky v horách neměly prostě chybu. Až na jeden den, kdy nám úplně nevyšlo počasí, jsme se pěkně škvařili na sluníčku pod modrou oblohou s mráčky. Silnice byly často rozbité, na hlavních tazích to bylo hodně nebezpečené, protože mnoho řidičů jezdilo jako prasata. (Hlavním nešvarem bylo předjíždění v zatáčkách aniž by věděli, že se na ně něco neřítí v protisměru). Naštěstí jsme se všem hlavním silnicím vyhnuli.

Lidičky

Kolektiv byl vynikající, kromě naší bandy tam bylo pár mladých párů, jedna rodinka s pěknýma holkama :-), čtyři Slováci, parta „divočáků“ a zbytek.

Černá Hora alias Montenegro

je krásná země, kterou pokrývají samé hory. Během zájezdu jsme projeli nebo prošli NP Bjelasica, pohoří Komovi, pohoří Durmitor a NP Lovcen. Nejvyšší horou je Bobotův Kuk v pohoří Durmitor. Nakonec jsme se shodli, že projížďky na horách byly ty nejlepší. Cesty po silnících či opalovačky u moře nebyly tak záživné. Zemi protíná známá řeka Tara, která je jako ostatní krásně modrá a nechutně studená :-). U moře jsme navštívili města Kotor a Budva, kde nás okouzlila jejich historická centra se spoustou malých obchůdků a restaurací. Po cestách jsme se často zastavovali v místních hospodách a restauracích. Jídlo bylo o trochu dražší než u nás, pivo podávali většinou v lahvích a téměř všude se muselo platit za stůl dohromady – Černohorci nejsou prostě zvyklí rozpočítat útratu na jednotlivé lidi. Pivo jsme pili všudypřítomné Černohorské Nikšičko či Nikšičko Gold, a pak Jelena ze Srbska – pozor, všechno to jsou více jak 5% piva. Plechovka či láhev stála zhruba 0,7 € v obchodě, v restauraci to bylo kolem 1,5 €. Z domácí kuchyně jsme vyzkoušeli hlavně jejich sýry a pršut (sušená šunka). Častým jídlem je jehněčí na různé způsoby a u moře ryby. Moc nám chutnaly jejich sendviče se sýrem a pršutem. Ochutnali jsme i zákusky a nejvíce nás očarovala baklava (něco jako náš závin s ořechy a medem, mňam).

CK Alpina

Tento odstavec bude trochu delší, protože nás CK Alpina zase trochu potrápila a nebýt skvělé party, která se na zájezdu sešla, vše by dopadlo hůř.

Znovu mě CK Alpina přesvědčila, že plno věcí dělá na poslední chvíli a hodně neprofesionálně. Důkazem bylo objednání autobusu dva dny před odjezdem. Z toho vzešel problém s druhým na rychlo sehnaným řidičem, který neměl zkušenosti s řízením staré karosy a jízda s ním nebyla úplně bezpečná. CK Alpina vybrala na zájezd starou karosu, ale nakonec musím uznat, že v ní bylo spoustu místa a byla pohodlná, snad jen klimatizace chyběla, a tak vznikala v autobuse někdy pěkná sauna :-).

Další problém byl v programu. Hodně naplánovaných vyjížděk bylo umístěno v NP Bjelasica a kolem sedla Třešněvik. Problém byl, že na sedlo se nedalo vyjet autobusem s vlekem, protože byla spadlá silnice. Osobně si myslím, že ta silnice byla spadlá už dostatečně dlouho před tím, aby o tom Alpina věděla a změnila plán a připravila na to dostatečně své průvodce. Bohužel nic takového se nestalo, nikdo nedostal žádný mail se změnami a i průvodci se tyto změny dozvěděli až při odjezdu.

Největší problém byl asi v hlavním průvodci Ivanovi. Podle mě byly jeho organizační schopnosti rovné nule. Když něco vysvětloval, mlel páté přes deváté a často mu nikdo nerozuměl. V mnoha případech si protiřečil a co hlavní, v Černé Hoře byl před pár desítkami let a tudíž stál jako průvodce za … Druhý průvodce byl v Černé Hoře poprvé a měl se od hlavního učit :-). Nebýt Slováků, kteří v Montenegru byli před pár roky, tak by to byl s přeplánováním zájezdu docela problém, nikdo by nám neukázál pěkná místa, neřekl o zajímavostech apod. Díky. Tím vyšlo na povrch další mínus vedení CK Alpiny, která si neošéfovala pořádného průvodce.

Už menší problém byl v kuchyni. Alpina poslala mladou holku, a i když se snažila, jednou nebo dvakrát nebylo jídlo zrovna chutné (rozvařené rizoto a špagety). Myslím si však, že problém byl spíše v nedostatku pořádného zázemí, pořádných surovin (Černá Hora jako Chorvatsko zakázala dovoz potravin). Během zájezdu se párkrát stalo, že byl nedostatek chleba a někdy i málo porcí. Maso bylo nahrazeno párky a podle ohlasů, co jsem slyšel, se to někomu už moc nelíbilo. Ale jinak hodnotím dobře, hlady jsem netrpěl :-).

Několikrát se nám nelíbil i výběr kempů pro nocování, které CK Alpina vybrala. Chápu, že na některých místech nebylo na výběr, ale minimálně jednou to mohlo být lepší.

  • 2× jsme spali u Biogradského jezera. Místo to bylo docela pěkné, hned vedle bylo jezero, ve kterém se dalo koupat. Plácků pro stanování bylo docela málo a často byly hrbolaté. WC byly v podobě tureckých záchodů (docela špinavých) a sprchy chyběly. U kempu byla docela pěkná restaruace s lahvovým pivem „Nikšičkem“ za 1,5 €.
  • 3 x jsme spali v Žabljaku. Dvakrát to bylo v kempu u „Miši“, ale první den v kempu asi 100 metrů pod Mišou, protože se Ivan spletl. Každopádně musím doporučit ten nižší – je v něm více místa, lepší sociální vybavení s kuchyňkou, ohniště, apod. U „Miši“ bylo narváno, málo místa a nerovný povrch. Sprchy a záchody docela ušly.
  • 2× v tzv. „biokempu“ u Bioče, což znamenalo prázdnou louku bez sprch s jednou děsivou a smrdutou latrínou (dírou v zemi) hned u tří smradlavých prasat :-). Koupat jsme se chodili do tůňky blízkého potoka. Voda tekla z hadice, kterou připravil majitel louky.
  • 1× v kempu JAZ u Budvy, místo které Ivan domluvil bylo parkovištěm, a tak to i vypadalo. Všude plno papírků, zbytky po vykonání různých potřeb (posrané papíry, kondomy, …), prostě hnus.
  • 3× v autobusu – poprvé cestou tam a dvakrát cestou zpět

Odkazy na jednotlivé dny

1. – 2. den – cesta do Černé Hory

3.den – cyklistika v NP Biogradska Gora

4.den – údolím řeky Tary do Žabljaku

5.den – pěší výšlap na Savin Kuk

6.den – Crne jezero a krátký výjezd na Sedlo

7.den – sjezd na hlavní silnici pod Kolašin

8.den – na kole pohořím Komovi a sjezd do Bioče

9.den – na kole z Cetinje do Kotoru

10.den – odpočinkový den v Budvě

11.den – odpočinkový den v chorvatské Senji

Radim | 10. 7. 2008 Čt 22.28 | Cestování, Černá Hora | Tisk | 1215x

Komentáře k textu

- Formulář pro nový komentář

[1]reagujmejlweb Evča

Tak to muselo být zajímavé cestování, určitě bylo co k vidění, teda kromě těch wc a hygieny… :-D

28. 7. 2008 Po 17.52

[2]reaguj Marcela

Je to paráda takhle cestovat,ale mít tu sílu to zvládnout.Ta příroda je úchvatná,nedotčená ničím moderním. 8-)Moc se mi to líbilo.

30. 7. 2008 St 18.19

[3]reagujmejlweb Michal Volčko

Bylo tam pěkně…

Na tomto linku můžete vidět také jinou část Monte Negra – a to Sutomore: http://www.youtube.com/watch?…

Jinak jsme rádi, že jste se vrátili nepolámaní.

tata

30. 7. 2008 St 21.01

Přidej komentář!

Vlož smajla :-) Vlož smajla :-( Vlož smajla ;-) Vlož smajla :-D Vlož smajla 8-O Vlož smajla 8-) Vlož smajla :-? Vlož smajla :-x Vlož smajla :-P Vlož smajla :-|

Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky.
Jakou barvu má Slunce?
Odpověd: