6.den - Crno jezero a krátký výšlap na Sedlo

7:00 Budíček.
7:30 Snídaně: chleba s marmeládou, čaj
po 9. h. Vzhledem k hnusnému počasí vyrážíme pěšky na procházku kolem Crneho jezera. Oběd jsme si dali v restauraci v Žabljaku a po příchodu do kempu a vyčasení jsme vyrazili na kole na Sedlo.
19:30 Večeře: rizoto – hodně rozvařené a chuťově nevýrazné :-(;
23:30 jdeme spát
Ujetá vzdálenost: 32 km

Marťa si zapsala do svého deníčku, že se moc nevyspala, protože měla asi teplotu a nebylo jí dobře, navíc dostala průjem. Ráno jsme se probudili do pěkně škaredého dne, že by psa ani nevyhnal. Po snídani ještě někteří zalehli do stanů (Pipka a Pipin) a my ostatní jsme se vydali pěšky na Crno jezero. Pár nadšenců však obléklo teplé oblečení na kolo a vydalo se na tůru kolem Durmitoru. Procházka kolem jezera mi přišla docela nudná, prostě vyplnění volného času. Vrcholky nad jezerem byly zahalené v bílé mlze, nad námi šedá oblaka a i když byla docela zima, tak bylo vlhko. Cestou zpět jsme šli přes Žabljak, kde jsme potkali Zuzku (naší kuchařku). Marťa, protože ji stále nebylo dobře, jela s ní a s řidiči do kempu a my jsme vyrazili do restaurace na konci městečka na oběd. Všichni jsme byli náramně spokojení :-). Já s Vlastíkem jsme dali nějaké národní jídlo (pita se sirom a Vlastík tzv. „masanicu“) a ostatní vyzkoušeli ražniči a kebab. Já s Ivou jsme pak vyzkoušeli i dezerty a hlavně z baklavy, kterou jsem si dal já, byli všichni nadšení. Vzhledem k tomu, že se udělalo docela pěkně, tak jsme se hned po návratu do kempu převlékli do cyklistického a vyrazili ještě na nedaleké Sedlo. Ze začátku se jelo docela po rovince a tak od poloviny jsme pohodově stoupali až do Sedla o nadmořské výšce 1907 metrů :-). Kousek pod vrcholem jsme dali pivko, v sedle jsme se nechali vyfotit bandou motorkářů, počkali ještě na pár lidiček z jiné party, která vyjela před námi, a vyrazili dolů.

spolecna-v-sedle_resize
pohled-ze-sedla_resize

Na začátku stoupání jsme zastavili pro sýr (1 kg stál 5€), který tam domorodci prodávali ve dvou chaloupkách. Udělali jsme dobře, sýr byl výborný a k večernímu posezení se hodil :-). K večeru jsme zjistili, že banda, která vyrazila s Peťou na celou objížďku Durmitoru, zabloudila a dostala se až na hranice s Bosnou a Hercegovinou. Po domluvě s Mišou nakonec vyrazila naše kuchařka Zuzka a Mišův syn v jeepu pro zbloudilce a přijeli až kolem desáté hodiny. Uvaření večeře tedy zbylo na nás – bylo naplánováno rizoto. Nevím jestli to bylo tím, že se nás kolem toho ochomejtalo tolik nebo podmínkami, ale rýže se rozvařila, a tak vzniklé výtvory – jak rizoto tak sladká rýže – nebyly moc dobré. Večer se načala bečka, ale problém byl v tom, že byla kosa jak v pr… a nikdo to pivo skoro nepil. Seděli jsme ve velkém hangáru, pili pivko, chlastali rakiji, kterou jsme dali Vlastikovi k narozeninám, jedli sýr a další dobroty a plánovali další dny. CK Alpina domluvila nějaký provizorní kemp na louce u Mateševa, ale Slováci nakonec vymysleli jiný plán a ten se prosadil. Takže jsme pak spali dva dny v biokempu u Bioče. Spát jsme šli až nám přestalo chutnat pivko :-|.

dalsi-pohled-ze-sedla-small

Radim | 15. 7. 2008 Út 22.39 | Cestování, Černá Hora | Tisk | 499x

Komentáře k textu

- Formulář pro nový komentář

K textu nebyl napsán žádný komentář.

Přidej komentář!

Vlož smajla :-) Vlož smajla :-( Vlož smajla ;-) Vlož smajla :-D Vlož smajla 8-O Vlož smajla 8-) Vlož smajla :-? Vlož smajla :-x Vlož smajla :-P Vlož smajla :-|

Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky.
Jakou barvu má Slunce?
Odpověd: