Slavkovský les a přilehlé lázně

Druhý den našeho cyklopuťáku byl asi nejnáročnější, ale asi taky nejpěknější. Zkrátím dlouhý výčet míst, která jsme navštívili ve Slavkovském lese, který jsme projeli skrz na skrz, na hrad v Bečově, zastavile si na chvili v Mariánských Lázních a Lázních Kynžvart. Vrcholovou prémii jsme získali na vrchu Dyleň :-). Zajímavým místem byl též střed Evropy :-). Do Halže, kde jsme měli spát v turistické ubytovně, jsme po vyčerpávajícím závěru dojeli skoro až za tmy. Pomyslnou perličkou na dortě tohoto dne byla večeře v restauraci „U soudku“ ve vedlejší vísce Svobodka – prostě nezapomenutelné :-).

Po standardním ránu jsme docela brzo vyjeli do šedého a zamračeného dne. Projeli jsme celý Horní Slavkov a pokračovali po rušné hlavní silnici směrem na Krásno. rozhledna-na-krasenskem-vrchu-nahled Tam jsme si pročetli informační cedule o historii místního hornictví a pokračovali na místní celokamennou rozhlednu sedící na Krásenském vrchu. Při sjezdu z vrchu jsme se na chvíli zastavili u Dlouhé stoky. Podobné stavby z dob pradávných mě naprosto fascinují, a tak pro mě nebylo těžké se při čtení informačních tabulí dostat myšlenkami do tamní doby :-). Dalším zajímavým místem, které Marťa chtěla navštívit, byl hrad a zámek v Bečově nad Teplou. obrazek Nevšimla si však vrstevnic, a tak jsme sjeli pěkných pár set metrů nastoupané výšky – musel jsem se celou dobu z kopce smát. Hrad i zámek však stály za budoucí výšlap zpět na vrcholky Slavkovského lesa. Na prohlídku jsme nešli – místo toho jsme chvili poseděli a prošli se v přední části zámku. V následujícím kopci jsme se pěkně zapotili, navíc nás ještě trápil vítr, který jak na potvoru foukal proti nám a byl nehorázně silný. Po cestě jsme se chvíli zastavili u chráněné přírodní oblasti Upolínové louce pod Křížky – bylo tam pěkně. Další zastávku jsme udělali u místa zvaného Smraďoch – ze země tam vyvěrá sirovodík. Trochu smrádku nám vůbec nevadilo, a tak jsme tam „poobědvali“. V té době začalo trochu poprchávat, a tak jsme co nejrychleji sjeli do Mariánských Lázních. Ze dvou rozhleden, které jsou v okolí, jsme byli jen u jedné z nich a to právě u té zavřené :-(. V městečku jsme si prošli nějaké promenády, vydatně popili z tamních pramenů a ochutnali lázeňské oplatky. obrazek Zajímavou epizodou byla chvíle strávená za deště pod stromem, kdy jsme se s Marťou hádali, co to je „ambrozium“ – nakonec nám pomohl přítel na telefonu – Raďa :-). Mariánské Lázně se mi moc líbily, měli tam vše pěkně upravené, plno pěkných fontán a prameny byly studené, což bylo fajn. Jako spojnici mezi Mariánskými a lázněmi Kynžvart zvolila Marťa cestu podél aleje Svobody – opět si ale nevšimla, že rovná cesta neustále klesá a stoupá :-). Už docela unavení jsme načerpali kyselku Helenu a v Lázních Kynžvart jsme se dál nezdržovali. Cestou na vrch Dyleň jsme na chvíli zastavili u zámku Kynžvart a pak ještě u zříceniny kostela ve Vysoké. Výšlap na Dyleň byl nekonečně dlouhý a ani nestál za tu námahu. Věž byla oplocená a očividně uzavřená turistům. Z vrcholu nebylo ani kvůli vysokému porostu vidět do okolí. Celý oplocený areál jsme obešli a po hodně prudké červené tur. značce sjeli ke středu Evropy. Společně jsme se vyfotili a valili dál. Čekaly nás dlouhé táhlé sjezdy a výjezdy v liduprázdných lesích. Cesty byly povětšinou štěrkové nebo rozbité asfaltky.

stred-evropy-nahled

Střed Evropy

Nebýt spěchu, tak by to byl krásný závěr cesty. V Broumově jsem přemluvil Marťu, abychom pokračovali dál a nezdržovali se hledáním hospůdky na večeři – byla pak trochu nafrněná :-). Ve Žďáru jsme najeli na pěknou asfaltku, která nás zavedla příjemným sjezdíkem do Halže, kde Marťa domluvila turistickou ubytovnu. Slečna, která nás ubytovávala, nám doporučila restauraci ve dva kilometry vzdálené Svobodce, a tak jsme se rychle osprchovali a pěšo se vydali na večeři. Restaurace se přesně jmenovala „Hostinec U Soudku“, točili pivo Chodovar a výborně vařili za doslova lidové ceny. Dali jsme si polévku a poté hlavní jídlo a nehorázně se na večer přejedli. Já osobně jsem odcházel naprosto uchvácen – prostě tak dobře a navíc za tak málo jsem se už pár roků nenajedl.

Více fotek v galerii Český a Slavkovský les.

Odkazy na mapy:

Radim | 3. 9. 2009 Čt 20.59 | Cestování, Česká republika, Cykloturistika | Tisk | 551x

Komentáře k textu

- Formulář pro nový komentář

K textu nebyl napsán žádný komentář.

Přidej komentář!

Vlož smajla :-) Vlož smajla :-( Vlož smajla ;-) Vlož smajla :-D Vlož smajla 8-O Vlož smajla 8-) Vlož smajla :-? Vlož smajla :-x Vlož smajla :-P Vlož smajla :-|

Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky.
Jakou barvu má Slunce?
Odpověd: