Na kole k pramenům Bečvy

Pramen Vsetínské Bečvy Pramen Radhošťské Bečvy
Ani nevím, kde to Marťa našla, zda v nějaké cykloturistice nebo na netu, ale zalíbila se jí nově vybudovaná cyklostezka kolem Bečvy. Navrhla, že bychom mohli jet po této cyklostezce k prameni Bečvy a poté zpět po proudu k soutoku s Moravou. Po podrobnějším zkoumání a organizaci cesty jsme navrhli trasu z Valašského Meziříčí proti proudu Vsetínské Bečvy, přes Karolinku na Masarykovu chatu u Bumbálky a po proudu Radhošťské Bečvy zpět k autu do Valmezu. Hlavním úkolem bylo „zbavit“ se na jeden až dva dny Verči :-). Nakonec si pro ni přijela babička z Prostějova, která si naplánovala služby v práci tak, aby měla přes čtvrtek, pátek a sobotu volno. Chtěli jsme sjet až k soutoku Bečvy s Moravou, ale vzhledem k plánovanému zhoršení se počasí v sobotu a neděli, jsme to odložili na příště.

Čtvrtek

Hlavní úkol splněn – Verča je odpoledne předána babičce a Marťa zadržuje slzy :-). Táta je OK. Začínáme se balit a využíváme, že ten malý ďáblík není doma a tréninkově vyrážíme na večer na Těšíkovskou kyselku.

Pátek

Ráno jsme vstali a po sbalení vyrazili do Valmezu, kde jsme ještě před samotným výjezdem na kolech měli v plánu navštívit obchod s nábytkem. Měli tam mít dětský nábytek Casper od firmy Bradop, který chceme koupit Verči do pokojíku. Poté jsme už spěchali někde zaparkovat auto, převléci se a vyrazit. Stihli jsme se během toho trošku rafnout, protože neumím zavírat auto, „někdo“ zapomněl opalovací krém, máme málo času, … Konečně jsme vyjeli, nejdřív však na začátek celé trasy k soutoku Vsetínské a Rožnovské Bečvy. Udělali jsme slavnostní foto a po chvíli se vymotali z Valmezu. Výjezd na rozhlednu Jarcová se z „nějakého“ důvodu nekonal, a tak jsme vyrazili po nově udělané cyklostezce do Vsetína. Nová asfaltová stezka se střídala se starším povrchem místních komunikacích, ale pořád to bylo mimo jakýkoliv provoz, ten byl slyšet z dálky ze silnice první třídy. obrazek Cesta byla fajn, často se jelo kolem řeky a přes různé nové mosty, ale opravdu líbit se mi začala cesta až za Vsetínem, kde to začalo vypadat trošku jako v Beskydech – staré chalupy, roubenky, travnaté kopce, … V Hovězí jsme se na konci vesnice zastavili na pivko a kofolu – krátký odpočinek jsme si už zasloužili. Bylo tam krásné dětské hřiště a hřiště na plážovku – prostě pěkné posezení. Další zastávku jsme udělali u přírodního koupaliště Balaton u Nového Hrozenkova. Nechal jsem se Marťou přemluvit a strčil jsem do průzračné vody nohy a za chvíli mi to nedalo a skočil tam celý – voda nebyla ani moc studená. Po tomto báječném osvěžení jsme už jen šlapali nahoru. Od Karolinky už cyklostezka kopírovala hlavní silnici a už to nebylo tak supr, jak ta prostřední pasáž. Zastavili jsme se ještě na zmrzku v Babské, kde jsme se rozhodovali jak jet dál. Marťa nakonec rozhodla, že kvůli únavě pojedeme nejkratší trasou po hlavní silnici až na Makovský průsmyk. Aut moc nejezdilo, kopec to taky nebyl velký, a tak jsme byli za chvíli nahoře. Na mapě jsme si našli pěknou spojovací cyklostezku po červené turistické značce, ze které se za chvíli vyklubala téměř nesjízdná pěší cesta.Nu což, dali jsme se boj, tak… Po půlhodině trápení a tahání kol do prudkého kopce jsme dorazili na rozcestí nad pramenem Vsetínské Bečvy. Udělali jsme památeční foto a vyšlápli si ještě na rozhlednu Čarták (Súkenická). Marťa mě tam vynadala, protože rozhledna byla opět zavřená :-(. Sjeli jsme to kolem hotelu Súkenická na Bumbálku a z tama na Masarykovu chatu, kde jsem objednal přespání na jednu noc. Byli jsme tam úplně sami, a tak jsme dostali luxusní pokojík s výhledem na Beskydy a Lysou horu. Po vykoupání jsme zašli do restaurace na zelňačku, guláš s bramboráčky a pivko – vše bylo výborné, za večer jsem zvládl čtyři škopky dvanáctky radegasta.

Počasí bylo během dne naprosto ukázkové, nefoukalo, svítilo sluníčko a bylo velice příjemně – výsledkem bylo, že jsme se naprosto fantasticky spálili :-(. V noci jsme se moc nevyspali, protože bylo dusno a my jsme byli celí rozehřátí ze slunka.

Odkazy na mapy:

masarykova-chata-nahled

Masarykova chata

Sobota

Jak jsme zvyklí s Verčou vstávat brzo, tak ani sobota bez Verči nebyla výjimkou. Vstali jsme před sedmou a po snídani v osm jsme sedli na kola a vyjeli. Počasí bylo ráno ještě super – sluníčko a teplo. Kousek za hotelem Súkenická jsme málem přejeli malou zmiji – syčela na nás pěkně naštvaně :-). Dole u Třeštílku, kde jsme měli původně spát, jsem si vyslechl opět stížnost, že jsme nemuseli jet terénem, ale přímo :-). To však nebylo nic oproti tomu, co mělo následovat. Po zimě byly přes cestu povalené stromy, a nikdo je ještě neuklidil. K pramenu Rožnovské Bečvy to bylo kvůli tomu zajímavé. Rozhodli jsme se, že od pramenu nepojedeme stejnou cestou zpět, ale že to nějak fikneme dolů na lesní asfaltovou cestu. To fiknutí znamenalo, pěkný krpál s naloženými koly přes pokácené stromy k prameni a poté dvakrát tak delší cestu pralesem k oné lesní cestě. Ta nás dovedla k vodní nádrži Horní Bečva, od které měla vést opět nová cyklostezka kolem Rožnovské Bečvy. Po chvíli sjezdu jsme museli zastavit a obléci vše, co bylo po ruce. Zvedl se vítr, blízké kopce se zahalily mlhou, která se přes ně rychle valila. Tu změnu počasí jsme zaznamenali opravdu až dole a docela nás překvapila. Vzhledem k tomu, že jsme čekali každou chvíli déšť, tak jsme valili dolů jak o závod. Cyklostezka byla fakt super. Zastavili jsme se až v Rožnově v parku u skanzenu, kde jsme dojedli nějaké zbytky a čokoládovou tyčinku na zahřátí. Plánovali jsme, že se podíváme na novou rozhlednu, ale vzhledem k počasí jsme to nechali na někdy příště i s Veru. Kolem Zubří začalo pršet a pršelo až do Valmezu. Cesta to byla vesměs monotonií – déšť a pěkná asfaltová cesta (někde i se světly) kolem řeky. Ve Valmezu jsme byli za chvilku, ani jsme se nepřevlíkli, sedli jsme do auta a valili domů do Olomouce. Cesta byla taky zážitkem, protože jsme měli půjčeno auto od Martininých rodičů a celou dobu se nám strašně mlžily okna. Někde jsem jel téměř po slepu :-). Po sprše a vybalení jsme jeli do Prostějova za Veru.

Odkazy na mapy:

soutok-nahled

Soutok Radhošťské a Vsetínské Bečvy

Závěr

Myslím, že tato projížďka Beskydami není rozhodně poslední. Beskydy jsou pro nás oproti Jeseníkům, které máme projité křížem krážem, pole neorané a určitě se tam budeme vracet. Nové cyklostezky byly super, klidně by šlo velkou část trasy ujet v pohodě i s vozíkem a dítkem. Chvílemi jsme trochu tápali, kam odbočit, ale nakonec jsme to i s pomocí GPS vždy zvládli. Marťa mě též příjemně překvapila – po dlouhé době nečinnosti sedla na kolo a pohodě to vše ujela a někdy mě i předjížděla. A Verča? Ta prý ani nevěděla, že má nějaké rodiče, potvůrka jedna :-).

Více obrázků najdete v galerii.

Radim | 11. 5. 2012 Pá 13.01 | Cykloturistika, Cestování, Česká republika | Tisk | 563x

Komentáře k textu

- Formulář pro nový komentář

[1]reagujmejlweb Ales

Velice pěkný report. S přítelkyní se za měsíc chystáme také, tak doufáme, že to dopadne jako u vás :)

28. 5. 2012 Po 20.41

[2]reagujmejlweb Ondra

Ty cyklostezky můžu jenom doporučit, jezdívám tam na bruslích. Karlovice a Karolínka jsou moc pěkné.

6. 6. 2012 St 01.51

[3]reagujmejlweb Alex

Přátelé, oblast v okolí Bečvy je nádherná. Všem toto doporučuji.
:-) :-)

20. 8. 2012 Po 00.13

[4]reagujmejlweb Jan

Bečva je nádherná, také jsem si to projel s přítelkyní a musím jedině doporučit dalším.

14. 9. 2013 So 13.04

Přidej komentář!

Vlož smajla :-) Vlož smajla :-( Vlož smajla ;-) Vlož smajla :-D Vlož smajla 8-O Vlož smajla 8-) Vlož smajla :-? Vlož smajla :-x Vlož smajla :-P Vlož smajla :-|

Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky.
1 plus 1 jsou?
Odpověd: