Uherskohradišťsko

Po návratu z Karlových Varů si Raďa naplánoval dovolenou se svojí rodinkou:-) Přemýšleli jsme o Lednicku, ale nakonec vyrazili na Slovácko. Raďa zde nikdy nebyl, tak byl pro. Vybrali jsme ubytování v Hradčovicích, kde se nám líbily pěkně řešené apartmány a hlavně vnitřní zahrada s posezením a dětským hřištěm. Odsud jsme vždy ráno vyráželi autem na výlety. Jedinou nevýhodou bylo, že v penzionu vařili jen na objednání den dopředu, takže jsme využili jen jednu večeři. DSC_0160_resize

1. den – Přehrada a lázně Luhačovice

Ráno nás čekalo nekonečné balení. Já jsem začala v kuchyni různými dobrotami pro Veru, pokračovala v koupelně drogerií a skončila oblečením pro nás obě. Raďa zase dával dohromady notebook, různé nabíječky, mapy apod. Byla toho pěkná hromada. Ještě dovařit oběd pro naši berušku a kolem půl desáté jsme mohli konečně vyrazit. Raďa se ještě stavoval na hasičích předat nějaký dokument a zatímco jsme na něj s Veru čekaly, tak mi při dřepnutí ruply kalhoty:-) To nám to pěkně začíná. Navíc asi po hodině jízdy jsme přišli na to, že jsme doma zapomněli krosničku. No budeme muset naplánovat výlety sjízdné pro kočárek.

Naším prvním cílem byly Luhačovice (pěkný článek). Auto jsme zaparkovali u přehrady a šli se s kočárkem projít kolem dokola. Nejdřív jsme tedy nakrmili našeho tygříka. Papala hezky, mohla se totiž koukat na bagry a velké náklaďáky, které pracovaly na dně vypuštěné přehrady. Kolem přehrady je asfaltová cesta, prý hodně využívaná in-line bruslaři (potkali jsme jen jednoho nadšence). DSC_0155_resizeVerča chvíli ťapkala sama, trhala kytičky, nesla se na koníkovi nebo vezla v kočárku. Trošku řevu nastalo, když jsme šli kolem plácku, kde zrovna dokončovali krásnou dětskou prolézačku s několika skluzavkami. Bohužel ale ještě nebyla hotová. Slíbili jsme jí, že hned jak nějaké houpačky apod. najdeme, tak bude moci řádit. Raďa šel přeparkovat auto trošku blíž lázním a já jsem s Verčou šla Jurkovičovou alejí. Naší první ochutnávkou léčivých pramenů byla Vincentka, zkusili jsme teplou i studenou variantu. Pak to byla Ottovka a ještě pramen sv. Josefa. Došli jsme až do centra Luhačovic a tam v jednom parčíku na nás čekalo krásné dětské hřiště se dvěma skluzavkami a pískovištěm. Veru se zde dostatečně vyblbnula, strávili jsme tu snad dvě hodiny. Kolem půl páté jsme se vydali zpět k autu a vyrazili do Hradčovic, kde jsme měli domluvené ubytování v penzionu u Holuba. Večer, až Verunka usnula, jsme šli prozkoumat venkovní zahrádku, dali jsme si večeři a zasloužené pivko Janáčka. Veru jsme kontrolovali přes chůvičku.

2. den – Archeoskanzen Modrá a Velehrad

I když nás od rána lákal ven krásný den, na výlet jsme vyrazili až před desátou hodinou. Nějak dlouho mi trvalo vaření polévky pro Verču. Dojeli jsme autem do Velehradu. Verča na posledním kilometru usnula, tak jsme se rozhodli ji přeložit do kočárku, aby se prospala. Bohužel se docela hodně probrala a uspávání trvalo skoro 45 minut. Sedli jsme si k rybníčku v Modré a taky relaxovali. V poledne nám ale berušku probudilo vyzvánění zvonů. To by snad měli zakázat :-) (i ráno jsme pravidelně dostávali budíček v 6:00, když zvony blízkého kostela asi 100× zabimbaly).DSC_0196_resize Na dohled od rybníčku jsme měli archeoskanzen, tak jsme se tam zašli podívat. Před vraty nás vítala koza přežvykující slupku od banánu, a hned za vstupem na nás chrochtala rodinka prasátek s asi deseti malými čuníky. Verča z nich byla nadšená. Prohlédli jsme si různá stavení a potkali ještě kůzlátka, slepičky a kohouty. Veru se zde naobědvala a vyrazili jsme se podívat na rozhlednu kousek za vesnicí, která však nebyla přístupná – chyběl přístupový žebřík. Asi byl schválně oddělaný, protože rozhledna už vypadala trošku ztrouchnivěle. Raďa se tam přesto vyšplhal a rozhlédl se po kraji. Cestou zpátky jsme se v Modré zastavili na dětském hřišti – Veru se chvíli pohoupala, ale pak letěla na písek a tam se hrabala asi půl hodiny, i když jsme s sebou neměli žádnou lopatku ani bábovky. Párkrát si sjela po skluzavce a zase do písku. Po patnácté hodině jsme se přesunuli do Velehradu a šli se podívat na baziliku. Na nádvoří, v zahradách i uvnitř baziliky probíhala rozsáhlá rekonstrukce. Blíží se 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Cestou do penzionu jsme se ještě zastavili na rozhledně Lhotka ve vedlejší vesnici.

3. den – Rozhledna na Lopeníku

Dnes jsme měli v plánu navštívit krásnou rozhlednu na Velkém Lopeníku. Na mapě jsme studovali, jakou nejlepší cestu zvolit pro jízdu s kočárkem. Nakonec jsme dojeli nad obec Lopeník a nechali zde auto na parkovišti. Cestou nahoru jsme šli po rozbité asfaltce, Verča ťapkala, trhala kytičky, sbírala kamínky, chvílemi mrčela, nesla se, no prostě jako obvykle. Asi v půlce cesty vytuhla v kočárku a vydrželo jí to naštěstí až nahoru k rozhledně. DSC_0221_resizeBylo tu liduprázdno, jen nějaký klučina se starou škodovkou tu dělal správce. Raďa si u něho hned koupil pivko a na dřevěných lavkách jsme si vychutnávali polední pohodu. Verču jsme po probuzení nakrmili a vyrazili zdolat rozhlednu. Byl odsud nádherný kruhový výhled. Verča tu ale dost zlobila – lítala tu jako pominutá a my jsme měli strach, aby nám nepropadla mezi šprušlema. Tak jsme ji honili a ona z toho měla ještě větší srandu. Dolů jsme šli po stejné cestě. Veru skoro na stejném místě zase usnula, tak jsme ještě čekali kousek od auta, až se probere. Měli jsme ještě dost času, a tak jsme se rozhodli podívat se na zámek Nový Světlov u Bojkovic. K našemu zklamání se ale jedná o soukromý majetek, je zde hotel a prohlídky probíhají pouze o víkendech. Už nám pěkně kručelo v břiše, a tak jsme cestou do penzionu hledali nějakou restauraci, ideálně s dětským koutkem. Nic jsme nepotkali, takže jsme nakonec skončili v Uherském Brodě v Panském domě na dvorku. Najedli jsme se ale moc dobře.

Odkazy na mapy:

4. den – Hrad Buchlov a aquapark Uherské Hradiště

Od rána počasí nevypadalo vůbec dobře. Předpověď slibovala déšť, ale my jsme jaksi věřili, že se nám to vyhne. Dojeli jsme na Buchlov a předpověď se vyplnila, začalo docela hustě pršet. Chvíli jsme se schovali pod přístřeškem hospůdky, ale pak jsme dali Verču do manduky a vyrazili podívat se na hrad. Původně jsme na prohlídku jít ani nechtěli, ale co jiného dělat v takovém počasí? Řekli jsme si, že by to Verča mohla zvládnout. Vybrali jsme Velký okruh (90 minut) s prohlídkou černé kuchyně, zbrojnice, knihovny, gotických a renesančních prostor, přírodovědecké sbírky, egyptologické sbírky a vyhlídkové věže. DSC_0259_resizePak jsme se ještě zašli podívat k barokní kapli sv. Barbory (1,5 km od hradu). Verča už byla hodně unavená, usnula Raďovi v náruči. Na parkovišti jsme ji přendali do kočárku, nasadili pláštěnku, zaparkovali ji pod strom a my jsme šli čekat pod přístřešek hospůdky, až se prospí. Dali jsme si klobásky, Raďa dršťkovou polévku a pivo. Veru chrněla jako dudek :-) Pořád pršelo, takže další plánovou zastávku v Buchlovicích jsme zrušili a místo toho zamířili do Uherského Hradiště do aquaparku. Zaplatili jsme si vstupné na 90 minut (+ čas na převlečení) a říkali jsme si, že tak dlouho tam stejně nevydržíme. Mysleli jsme si, že Verča začne za chvíli mrčet, ale ona nás překvapila a moc si to tam užívala. Pořád nám ukazovala, kam se půjdeme podívat, co vyzkoušet atd. Mě se líbil venkovní vyhřívaný bazén s perličkami a tobogan na nafukovacích duších, který je nejdelší v ČR. Raďu zase zaujal tobogán Černá díra. Verunce se nejvíc líbily bublinky a žabička v dětském brouzdališti. Voda byla docela teplá, a když nám bylo chladněji, tak jsme si vlezli do whirpoolky s teplou vodou. Opravdu se nám odsud nechtělo.

5. den – Rozhledna Brdo a cesta domů

Ráno jsme se sbalili a vyrazili na cestu domů. Vzhledem ke špatné předpovědi počasí jsme si naplánovali jen krátký výlet na rozhlednu Brdo. Auto jsme nechali na parkovišti na Bunči. Po červené značce to bylo k rozhledně 3,5 km. DSC_0274_resizeCesta ale byla po včerejším vydatném dešti hodně bahnitá, Veru musela sedět v kočárku, jinak by do toho bláta zapadla až po uši :-) Naštěstí byla jakási unavená, a tak chvíli i ležela a koukala se na stromečky. Rozhledna byla moc hezká, kamenná, s pěkným kruhovým výhledem. Jakmile jsme sešli dolů, tak se začal zvedat vítr a něco se na nás hnalo. V přístřešku jsme se všichni najedli, ale hodně tu profukovalo, tak jsme vyrazili k autu. Po chvíli začalo pršet a vydrželo to až k autu. Já jsem si šla jako dámička s deštníkem a Raďa se brodil s kočárkem mazlavým bahnem. Divila jsem se, že mu to vůbec jede. Veru pod pláštěnkou usnula, ale při přendávání do auta se bohužel probudila a už nezabrala. Na pozdní oběd jsme se objednali u babičky v Prostějově. Dostali jsme koprovku a jako dezert výborné koláče. Však jsme se pak ani nemohli pohnout:-).

Odkazy na mapy:

Více fotek najdete v galerii.

Martina | 6. 6. 2012 St 21.27 | Cestování, Česká republika | Tisk | 507x

Komentáře k textu

- Formulář pro nový komentář

[1]reagujmejlweb Rostik

Tak na velehradu a v archeoskanzenu v modré jsme byli se synem. Velehrad znám už z dřívějších dob, ale archeoskanzen jsem objevil zcela náhodou, když jsme jeli na Velehrad tak jsem si všimnul palisád kolem silnice a na zpáteční cestě jsme se tam ze zvědavosti stavili. Musím uznat že jsem nelitoval, syn, bylo mu tenkrát osum let se rozplýval nad volně puštěnými zvcířaty jako byly kozy a prasátka a já si rozšířil vědomosti o řemeslných dovednostech starých slovanů. Bylo to opravdu zajímavé :-) ;-)

5. 7. 2012 Čt 17.46

[2]reagujmejlweb Ruda

Na rozhledně Brdo jsem byl minulý týden a výhled byl docela dobrý. Rozhodně doporučuji!

19. 7. 2012 Čt 21.06

[3]reagujmejlweb Honza

Do Luhačovic jsem jezdíval na ozdravné pobyty. Bylo tam moc krásně.

31. 7. 2012 Út 11.59

Přidej komentář!

Vlož smajla :-) Vlož smajla :-( Vlož smajla ;-) Vlož smajla :-D Vlož smajla 8-O Vlož smajla 8-) Vlož smajla :-? Vlož smajla :-x Vlož smajla :-P Vlož smajla :-|

Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky.
Otáčí se Slunce kolem Země?
Odpověd: