Florida

Jako další z míst, kam jsme se chtěli vypravit byla Florida. Plusem této cesty bylo to, že jsme mohli přespat v Ocale u Martininy kamarádky Lucky. Začali jsme plánovat cestu, ale prstem po mapě se to dobře plánuje, a tak jsme zase zapomněli na takovou tu cestovaleskou pohodu a nakonec nám to vyšlo na navštívení míst jako Miami a Everglades State Park za cenu neustáleho pobytu v autě :-(.

Sobota 10. listopadu – cesta do Ocaly

Vyrazili jsme v kolem osmé z Fort Gordonu směr Savannah. Cesta byla pohodová, ale ubíhala pomalu. Když se člověk chce někam v Americe dostat a neni to jen do vedlejší vesnice, musí stoprocentně použít dálnici, jinak to je na celý život. Já si vždy říkám, že když to je kolem 140 mil, tak to bude něco přes dvě hodiny cesty, bohužel jen po dálnici. Po okreskách, i když jsou čtyřproudé, se většinou jede 65mph a každou chvíli se zastavuje na světlech a zpomaluje kvůli pracem na silnici. Takže pak vzdálenost Fort Gordon a Savannah klidně může v našem prdítku při dodržování všech pravidel trvat i přes tři hodiny. No, Savannah jsme minuli a jeli dolů na Jackonville. Vzhledem k tomu, že jsem potřeboval na záchod a Marťa měla hlad, tak jsem vybral suprové místo, které nám nabídlo uspokojení našich potřeb a i něco navíc. Na mapě se mi líbíla pevnost Fort Morris, a tak jsem tam Marťu nasměroval :-). Čekal jsem, že pevnost bude vypadat něco jako Fort Pulaski, místo toho jsme našli pár valů zarostlých stromy a trávou. V místním Visitor centru jsme shlédli párminutové video o historii pevnosti a prošli velice krátké muzeum. Celkem o ničem, ale svůj cíl to splnilo a trochu jsme se navíc před další cestou prošli na čersvém vzduchu. Pokračovali jsme dál na Jacksonville, které jsme objeli a začali jsme se pomalu přibližovat Ocale. Cesta plánovaná na šest hodin se nakonec protáhla na víc než osm. Přípitek Přivítání na Lucčině papouščí farmě bylo suprové, holky měly radost, že se zase vidí – navíc v takovém zapadákově na Floridě – a řvaly jako Viktorky na splavu. S Luckou na farmě pobývala i její kamarádka Denisa, která ji tam pomáhla s papouškama. Holky pro nás připravily hody – Denisa říkala, že celý den vařila a kuchtila, a taky to podle toho tak vypadalo. Po dlouhé době jsme měli řízky s bramborovým salátem, bramboráky a k tomu plno dalšího jídla. Později příšli další dva chovatelé papoušků, jeden Čech a dále přítel Denisy, které holky pozvaly na party. Ta se docela vydařila, vydrželi jsme kecat a popíjet vínko až do jedné.

Neděle 11. listopadu – cesta do Miami a Everglades National Parku

Ráno jsme vstávali v šest a byla to docela hrůza. Asi bych ještě nadýchal :-(. Vyrazili jsme na jih směrem Orlando a Miami. Od Lucky jsme dostali SunPass pro placenou dálnici zvanou „TurnPike“, takže jsme neztráceli čas a jeli přímo. Miami Beach Moc nám to pomohlo a ještě teď děkuji Lucce :-). Cesta mi utíkala docela rychle, zato Martě bylo pěkně blbě a po cele dopoledne byla docela nevrlá. Na Miami Beach nám to trvalo docela dlouho, a tak jsme nakonec zaparkovali až kolem druhé hodiny. Měli jsme v plánu se projít po pláži, trochu se i vykoupat, a pak projít nějaké obchody se suvenýry a po páté vyrazit do Flaminga. Vše jsme zvládli, ale místo suvenýrů jsme našli jen obchody s luxusníma hadrama. Koupání bylo suprové, i když moře už nebylo tak teplé. Celkově vzato jsme se pak s Marťou shodli, že Miami Beach byla o ničem. Možná to bylo tím, že jsme měli docela málo času, nevím. Co nás docela zaujalo, byly restaurace na promenádě hned naproti parku s palmami, který sousedil s pláží. miami Restaurace měly stolky na chodníku, takže se všichni mohli procházet mezi hosty pojídajícími různé mořské potvory, ale navíc se mohli podívat na jídla, která byla vystavená na stolech hned na ulici – některá vypadala fakt bombasticky :-), mňam. Dostat se z Miami Beach přes Miami do Everglades byl docel průšvih, protože hlavní výpadovka bylo docela zacpaná. Docela nás nadchly obrovské výletní lodě, které právě vyjížděly z Miami – podle našich měřítek to byly docela kolosy. Už v Everglades N.P. cestou do kempu ve Flamingu jsem viděl v druhém pruhu minimálně dvoumetrového hada, Marťa ho zaspala, a pak mi to nechtěla věřit. Kolem osmé jsme dojeli do kempu ve Flamingu. Postavili jsme stan a šli docela unavení po tom nekonečném řízení spát.

Ponděli 12. listopadu – cesta z Everglades znovu do Ocaly

Celé dopolene jsme strávili v Everglades National Parku, kde jsme projížděli různá vyhlídková místa. Everglades je zajímavé velkým množsvím různých druhů ptáku a dalších zvířat jako krokodýli, aligátoři, různí hadi, želvy apod. Dále je znám svými mokřady a docela neporušenou a zachovalou divočinou. Podle času lze rybařit a potápět v moři, projíždět na loďkách mokřady a chodit na tůry. V parku je taky pár Visitor center, kde se dá ledacos o parku dozvědět. My jsme nakonec byli na pár místech, která se nachází mezi Flamingem a hlavní bránou do parku:

  • West Lake
  • Mahagony Hammock
  • Pa-hay-okee Overlook
  • Royal Palm s Anhinga Trail a Gumbo Limbo Trail
  • Ernest F. Coe Visitor Center

Předposlední jmenované místo bylo super, bylo tam sladkovodní jezírko, u kterého se vyhřívali „krokouši“, v průzračně čisté vodě plavaly různé ryby a viděli jsme i jednu mega velkou vodní želvu. v-everglades-s-krokodylem Kolem dokola bylo plno různých vodních ptáků, kteří jakoby pózovali fotografům, ale ve skutečnosti asi čekali napnutí na přiležitost chytit nějakou rybku. Super místo, doporučuji. Další takové bylo pak Shark Valley Visitor Center, kde se dalo jet autobuskem nebo na kole po cestě kolem podobných jezírek s různými potvůrkami. Jinak se je v těchto místech docela populární ježdění v mokřadech na loďkách poháněných vrtulí. Bohužel s naším nedostatkem času jsme žádnou z podobných atrakcí nezkusili a plno zajímavých míst jsme projeli bez povšimnutí. Já bych například rád zkusil projet se na kanojce těmi mokřady a pralesy:-), snad někdy příště.

Asi jsem to ještě nezmínil na těchto stránkách, ale při plánování výletů do amerických národních parků jsou neocenitelné jejich oficiální stránky National Park service. Everglades není vyjímkou, a tak můžete na těchto stránkách najít plno užitečných informací, brožurek, map a odkazů na další weby.

Cestou do Ocaly jsme se ještě stavili na malých ostrůvcích u města Fort Myers. na-plazi Ostrůvky jsou známé svými plážemi Fort Myers Beach a Bonita Beach a musím říct, že se mi fakt líbily víc než ta v Miami. Písek byl tak jemný, jak jsem ho ještě nezažil. Navíc jsme stihli západ slunce, já jsem se chvili brouzdal mořem Mexického zálivu a Marťa jak posedlá sbírala mušličky :-). Poté jsme už jen jeli a jeli, do Ocaly jsme dorazili kolem desáté.

Nakonec jsme se s Marťou shodli, že bysme udělali nejlíp, kdyby jsme nejeli až dolů na jih a místo toho zůstali někde poblíž Ocaly. Cesta dolů a pak zpět byla fakt nekonečná, navíc když krokouše a další zajímavá zvířata lze spatřit i v parcích střední Floridy. Podle zastávky na Bonita Beach si taky myslím, že pláže na pobřeží Mexického zálivu jsou daleko lepší než v Miami, navíc mi to potvrdil kolega, který byl na pláži v Panama City a moc si ji vychvaloval.

Na Floridě je plno zajmavých míst. Mezi nimi, o čem jsme přemýšleli, bylo NASA Kennedy Space Center a zábavní parky v Orlandu – DisneyLand a SeaWorld. Co jsme například nestihli a bylo nám doporučeno poblíž Ocaly bylo místo Homossasa Spring, kde se dají vidět kapustňáci.

Úterý 13. listopadu – St. Augustine

Dnešní den nikam nespěcháme, a tak ráno vstáváme později a sledujeme holky, jak krmí své opeřené svěřence. Prošli jsme celou farmu, dívali jsme se na papouchy a sem tam si s nimi i popovídali :-). Někteří z nich mluvili opravdu obstojně. Kolem poledne, když holky podruhé nakrmily ty nejmenší ptačí miminka, jsme společně vyrazili směrem na St. Augustine. st-augustine Toto menší městečko leží na východním pobřeží Floridy a je známé svým historickým centrem. Prošli jsme si nábřeží až ke staré pevnosti, a pak zpět uličkou plnou obchůdků se vším možným a nejstarší školou. Náštěvu tohoto netypického amerického městečka jsme zakončili v restauraci, kde jsme si pěkně nacpali svoje volátka :-). Poté jsme se rozloučili a vyjeli každý svým směrem domů. Holky měly cestu zpět tak na dvě hodiny, my jsme však museli přes Jacksonville a Savannah až do Augusty. Doma jsme byli kolem desáté.

Více fotek najdete v galerii

Radim | 11. 11. 2007 Ne 03.32 | Cestování, USA | Tisk | 1106x

Komentáře k textu

- Formulář pro nový komentář

K textu nebyl napsán žádný komentář.

Přidej komentář!

Vlož smajla :-) Vlož smajla :-( Vlož smajla ;-) Vlož smajla :-D Vlož smajla 8-O Vlož smajla 8-) Vlož smajla :-? Vlož smajla :-x Vlož smajla :-P Vlož smajla :-|

Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky.
1 plus 1 jsou?
Odpověd: