Lyžování v rakouském Loferu

Lyžařské středisko Almenwelt Lofer v Rakousku (rozhraní Tyrolska a Salzburska) jsme si vybrali už v loni po shlédnutí fotek od Romči. Ta na svůj Facebook hodila pár fotek a já hned věděl, že tam pojedeme také :-). Zpětně jsme to vyhodnotili jako velmi povedenou lyžařskou dovolenou a Lofer tak můžeme doporučit.

IMG_20190217_111115-nahled

Počasí

Počasí nám fakt vyšlo. Celý týden až na pátek bylo pěkné slunečné počasí. Mohlo být trochu chladněji, ale to už bychom si asi moc vymýšleli. V pátek celý den pršelo.

Musím ještě zmínit fakt, že nahoře bylo jak v pohádce. V lednu tam prý napadlo někde až 4 metry sněhu, takže všechny chalupy měly ohromné peřiny sněhu na střechách a některé byly téměř zapadlé :-).

Penzion Haus Alpenblick Lofer

Při hledání ubytování v Loferu jsem byl nemile překvapen, že to tam je docela drahé. O to více jsem pak koukal, když jsem na booking.com objevil Haus Alpenblick Lofer, který nabízel ubytování v nadstandardně velkých apartmánech za cenu kolem 100 €. Na úvodní stránce ubytování mají hlášku, která opravdu sedí: „Luxurious does not have to be expensive.“. My jsme navíc zaplatili ubytování pro babičku s dědou, turistickou taxu a závěrečný úklid. Celkem zhruba 1000 € :-).

Dům sice není přímo v Loferu, ale to nám nevadilo, protože na lyže jsme stejně jeli autem. Později jsem zjistil, že zhruba do deseti minut se dá dostat na upravenou běžeckou trasu.

V domě se nachází společenská místnost, kterou jsme nevyužili a sauna, kterou jsme vyzkoušeli poslední den.

Ubytování můžeme rozhodně doporučit. My jsme bydleli v apartmánu Steinberg v prvním patře s terasou.

Haus Alpenblick Lofer

Hned první den jsme si vyrazili do Loferu na krátkou procházku. Od našeho penzionu tam vedla pěkná stezka po dřevěném mostě. V centru jsou pěkně malované domy, ale jinak skoro nic zajímavého.

obrazek obrazek

Lyžařské středisko Almenwelt Lofer

Lyžovat jsme šli celkem čtyřikrát (ne, po, st, čt) a to vždy na dopoledne. Ráno jsme brzo vstávali a u dolní stanice lanovky Almbahn I jsme vždy stáli kolem 8:20. Nahoře jsme začínali zhruba kolem deváté a končili ve 12:30, kdy nám skončil skipas. Úplně nám to s dětmi stačilo. Navíc po poledni začínal být sníh těžší a nás čekal vždy ještě sjezd do údolí.

IMG_20190217_111749-nahled

Almenwelt Lofer (panorama) je vyhlášené středisko cílící hlavně na děti. Mají tam široké modré sjezdovky s pěkným Snowparkem pro děti. Vyzkoušeli jsme všechny vleky a já bych je ohodnotil následovně:

  • Family Express = rychlá 6-ti sedačka, více modrých se Snowparkem, později se muselo déle čekat ve frontě
  • Schönbühelbahn = docela pomalá 4 sedačka (2019/20 by ji měli předělat na novou 8-mi sedačku), pěkná modrá (# 7) s vyborným občerstvením v podobě restaurace Almtreff
  • Grubhörndllift = docela rychlá kotva, v některých místech hooodně prudká, s Ondrou jsem se bál, modrá (# 3) byla fajn
  • Schwarzeck = nová rychlá 8-mi sedačka s nádherným výhledem a nahoře s malou rozhlednou, bohužel sezdovka dolů byla o ničem

Bohužel nemůžu porovnávat s dalšími vyhlášenými středisky, ale Lofer se mi moc libíl a příští rok to tam bude ještě lepší vzhledem k nově vybudované Schönbühelbahn. Sjezdovka # 7 kolem tohoto vleku se mi líbila nejvíc. Byla tak akorát dlouhá, s tak akorát modrými. Samozřejmě cílíme na pěkné modré a široké sjezdovky, tzn. že zkušení borci/kyně si tam moc srandy neužijí.

obrazek obrazek obrazek obrazek obrazek obrazek obrazek obrazek obrazek

Ceny za skipas:

  • Ondra (6 roků) neplatil
  • ranní od 8:30 do 12:30 stála 32,5 € pro dospělé a 16 € pro Verču
IMG_20190218_135041-nahled

Vycházka na Hochalm a Maria Kirchental

V úterý, náš třetí den pobytu, jsme si udělali tradičně odpočinkový den. Vymysleli jsme si procházku k horské chatě Hochalm. Cesta od silnice vedoucí z Unkenu k lyžařskému středisku Wildalmliftese dá použít jako sáňkařská dráha. Děti si tak vzaly boby a celou cestu dolů se vezly :-). Cestou nahoru jsme obdivovali neuvěřitelné haldy sněhu, které byly nejvíce vidět na zasněžených střechách místních chalup. V restauraci jsme si sedli na terasu a užívali si místní kuchyně :-). Počasí bylo krásné slunečné.

obrazek obrazek

V pátek jsme chtěli využít chvíli mezi deštěm a vyšli si na procházku do údolí Maria Kirchental. Cílem byla restaurace Wallfahrtsgasthaus, a poté sjezd po bobech dolů (jedná se opět o sáňkařskou cestu). Situace na místě nakonec byla trochu jiná :-(. Po chvíli šlapání do kopce začalo pršet a restaurace byla zavřená (přišel jsem tak o určitě výborný Germknödel mit Vanillesauce & Mohn Zucker). Navíc jak celý den pršelo, tak sáňkařská dráha (ve skutečnosti normální silnice) byla rozbředla a zledovatělá. Dětem to však nakonec nevadilo, a i když to byl doslova porod je vytáhnout ven, tak boby dolů využily a doslova se na nich vyřádily.

obrazek obrazek

Běžkování

Kousek od ubytování se nachází okruh Sheffsnath-Auloipe, který podle plánku měří 7,7 km. Já jsem si tam zašel dvakrát. Poprvé bylo trochu chladněji a pěkně to jelo, a tak jsem dal dva necelé okruhy. Následující den bylo teplo a vůbec to neklouzalo, a tak jsem se trápil jen s jedním okruhem. Celý okruh je dost široký na bruslení, i když primárně je tam vyfrézovaná stopa na klasiku. Další okruhy v okolí jsem nezkoušel.

IMG_20190220_161521-nahled

Odkazy na mapy:

Cesta

Cesta autem z Haagu do Rakouska je tak trochu sebetrýznění, ale co se dá dělat, když my ty hory máme tak rádi. Tentokrát byly silnice suché a zvládli jsme obě cesty docela na pohodu.

Radim | 16. 2. 2019 So 20.35 | Cestování, Rakousko | Tisk | 19x

Komentáře k textu

- Formulář pro nový komentář

K textu nebyl napsán žádný komentář.

Přidej komentář!

Vlož smajla :-) Vlož smajla :-( Vlož smajla ;-) Vlož smajla :-D Vlož smajla 8-O Vlož smajla 8-) Vlož smajla :-? Vlož smajla :-x Vlož smajla :-P Vlož smajla :-|

Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky.
Jakou barvu má Slunce?
Odpověd: