2. den – sobota 1. července „v Brně a konečně odjezd“
| 9:30 | Linda oznamuje, že bus z ČB měl po cestě poruchu a shánějí další náhradní. Snídáme bagety a hrajeme kanastu s Helou a Honzou (z Č. Budějovic  . |
| 13:00 | Máme další schůzku s majitelem cestovky – vysvětluje nám situaci. Podařilo se jim zajistit autobus, který je však ještě v Krkonoších, takže odjezd je nejdříve v 19 hodin. Bágly si můžeme nechat na ubytovně a jít se třeba podívat do města. Ok. Pokud prý ani tento bus nevyjde, tak se zájezd zruší a vrátí nám penízky. Hrajeme dál kanastu. |
| 14:30 | Jedeme šalinou do města – procházíme si Vaňkovku a nakupujeme nějaké jídlo v Tescu. Pak jdeme na pizzu do pizzerie, kterou jsme potkali cestou. Marťa píše – > mňam, obrovská, půlku jsem si nechala zabalit. |
| 17:30 | Ležíme a odpočíváme po náročné večeři. |
| 18:30 | Linda nám oznamuje,že odjezd je ve 21 hod., snad už opravdu. |
| 21:30 | ODJEZD – přijela oranžová karosa z CK Babička. Bágly se naházely na kola. Sedadla stará, nízká, žádné místo na nohy. |
Den byl ve znamení čekání na autobus. Po seznámení s Honzou a Helou jsem kecali, a pak hráli kanastu. Přehrávali jsme je . Pořád jsme obemílali téma „autobus a jednání cestovky“ – nic jsme nevymysleli. Ubytovna, kterou nám cestovka zajistila, byla hrozná – nehledě na pochybné obyvatelstvo – to byl nejhorší pajzl jaký jsem zažil, vše jsme však brali s humorem . Abychom to trošku zpestřili (to čekání), tak jsme vyrazili do města na jídlo. Pizza, kterou jsme si dali, byla výborná a hlavně strašně velká. Udělal jsem velkou chybu, že jsem ji snědl – nemohl se pak ani hnout. Na následující informační seanci nám majitel cestovky sdělil informace o moderním autobusu, který nakonec sehnali. Přijela nakonec docela stará oranžová karosa, která měla trochu novější design. Naštěstí měla klimatizaci, ale pořád to byla jen karosa. Ta spousta věcí, co jsme měli, se nemohla do kufru karosy vlézt (navíc už tam byly věci na vaření a piva), takže jsme to vše museli naházet na kola v přívěsu. Moc se nám to nelíbilo 
. Po naložení, jsme si sedli na dané místo a vyjeli. Cesta jakž takž ušla, i přes noc jsem moc nespal a pozoroval krajinu – cestu už znal z cesty na Triglav.
PS: Kdyby cestovka vzala méně lidí, v přívěsu by zbylo hodně místa na bágly – takhle nám to přišlo, že chtěli vydělat a na nás vůbec nehleděli.
