3. den – neděle 2. července „nepodařená cesta na Korsiku“

6:00	Přestávka
10:00	Přestávka a následuje maratón, abychom stihli trajekt v Livornu odjíždějící v 13:30. Jednou jsme špatně sjeli z dálnice (šipka Livorno byla rovně) – 2× jsme couvali a 2× k nám přijela tamní policie. Řidič měl dále problémy zaplatit dálniční poplatek – bylo srandovní ho sledovat – jako vystřižené z nějaké TV show.
14:40	Konečně jsme dojeli do přístavu v Livornu. Průvodci se pokoušeli domluvit jiný trajekt. Bohužel další jede až následující den. Takže nasedáme do autobusu a vydáváme se hledat kemp, kde bychom mohli přespat. Chtěli jsme u moře, ale tam bylo plno, takže jsme v kempu vysoko nad mořem (17:30). Všichni jak mravenci stavíme stany, sprchujeme se …
18:30	Průvodci odjíždějí do přístavu pokusit se zajistit zítřejší trajekt. Ztrácíme 2 dny cestováním a čekáním a lidem se to už přestává líbit. Domů ale nepojedeme . Sprcha. Karty. Kemp se jmenuje Collina
20:00	Večeře: zeleninová polévka, knedlo – uzeno – zelo. Po večeři zahajujeme první zájezdovou „povečeřovou“ poradu, která se pak stala zvykem. Trakt je zajištěn na zítra na 13:30, dopoledne se můžeme jít koupat k moři nebo někteří nadšenci na kolo. Spát jdeme ve 22 hodin.

Cesta Itálií byla fakt dlouhá (ale nazpátek byla nekonečná), na jedné benzince si Marťa musela dát zmrzku . Byli jsme docela rádi, že vůbec jedeme, že už jsme v Itálii a moc jsme si nepřipouštěli, že bychom trajekt nestihli a nedostali se večer na Korsiku. Cesta však byla dlouhá, a i když řidič překračoval všechny možné limity, tak jsme dojeli do přístavu s hodinovým zpožděním (lidově řečeno – jel jak prase). Bláhově jsme si mysleli, že by trajekt mohl mít zpoždění (druhý den jsme vyjeli na minutu přesně). V přístavu dali pivko – museli se trochu ochladit, jelikož jsme ještě nebyli zvyklí, tak tam pro nás bylo nechutné vedro . Přístav jsme si prošli a nasedli zase do autobusu a vyjeli do kempu, který měl být asi 8 km u pobřeží. Marťa pořád přemýšlela, jestli se má jít vyčůrat, nakonec se rozhodla na poslední chvíli (jak neobvyklé a málem nestihla bus. Kemp byl totálně plný, takže jsme se vydali na doporučení do dalšího. Ten byl na obrovském kopci (autobus se tam málem nevyškrabal). Kemp v pohodě, dali jsme se do klidu. Velkým překvapením pro mě bylo, že na záchodě nemají prkénka – pro mě hrůza .