Voornes Duin

Když přemýšlím o nějakém výletu v Nizozemsku, vždy kouknu na mapu a hledám nějaké zelené místo – není to pravidlo, ale většinou objevím něco zajímavého. Marťa na to jde daleko sofistikovaněji, protože jde např. na stránky Museumkaart či hledá přímo na základě nějakého klíčového slova (a samozřejmě v holandštině). Mojí technikou jsem narazil na oblast dun kousek od Brielle, ale Martě se tam nikdy nechtělo. Vždy to odbyla něčím jako „zaseee duny? tam nic není!“. No, tentokrát nic lepšího nevymyslela, a tak jsme odpoledne sedli do auta a vyrazili.

Nebudu moc předbíhat, ale z tohoto nechtěného odpoledne v dunách se vyklubal jeden z nejlepších výletů :-) .

Důležitá byla příprava, tzn. čaj a kafe do termosky, domácí Tiramisu do krabiček atp. Cesta do výchozího místa Bezoekercentrum Tenella Plas trvala cca třičtvrtě hodiny. Marťa trochu sýčkovala, že jedeme pozdě a že nezaparkujeme, ale byly to liché obavy – sice tak, tak, ale zaparkovali jsme.

Vydali jsme se po červené turistické značce „GR 5 NL- 3 – Brielle-Rockanje“. Děti jančily v dunách a my fotili, co se dalo – konečně jsme byli venku v přírodě. Počasí bylo téměř ukázkové, a tak vyhnalo všechny Holanďany ven. Ze začátku jich bylo plno, ale jakmile jsme se dostali na východní stranu od Breede Water, tak se to trochu uklidnilo. Dokonce jsme narazili i na krásnou vyhlídku na jezírko s lavičkou. Nikdo tam nebyl, a tak jsme vytáhli svoji „sváču“ a pustili se do hodování. Vždy nějak spěcháme a málokdy máme to štěstí, že v tu správnou chvíli narazíme na něco, co se zrovna hodí. Tentokrát jsme si to ale užili :-) .

Spokojení jsme pokračovali dál dunami a fotili krajinu zalitou nízkým podzimním sluncem. V jednom místě jsme se odpojili od značky a došli k moři. Hladina byla jako zrcadlo – vůbec se nehýbala. Mě se líbily varhánky, které voda na některých místech vytvořila v písku, umocněné oranžovými paprsky. Bylo tam nádherně :-) . V jednu chvíli se Verča zeptala, jestli to je moře. Chvíli jsem nevěděl, jestli se mám smát či brečet, ale chápu, že to mohlo být matoucí. Klidná hladina, na jedné straně nový přístav Europahaven a na druhé straně Kwade Hoek. No, když jsme si to vysvětlili, tak řekla, že to prý věděla a že si jen dělala srandu :-) . A musel jsem ji navíc slíbit, že to i tak napíšu na našem blogu.

V jednom místě jsme odbočili zpět do dun a po žluté „Voornepad“ jsme se vydali spěšným tempem k autu, ke kterému jsme už došli téměř za tmy.

Asi to byla souhra všech okolností (magicky nízké sluníčko, cik-cak stezky v dunách, vyhlídka s Tiramisu a kafem, příroda, volnost…), které nás úplně očarovaly. Procházku jsme si náramně užili a Voornes duin všem doporučujeme.

Pár odkazů na Voornes Duin:

Odkazy na mapy: