Projížďka na Kamenný vrch II

Po práci většinou přichází odpočinek, na chalupě jsme však mezi to ještě vměstnali kolo :- ) Takže po vyčištění naší tůňky a nařezání pár klád jsme s Marťou vyrazili po roce opět na Kamenný vrch.

Pohled na Kamenný vrch

Počasí slibovalo perfektní vyjížďku, protože nebe bylo jak vymetené, sluníčko pěkně pálilo a vzduch byl krásně čistý. Sotva jsme vyjeli, naskytl se nám pěkný pohled na hřebeny Jeseníků, kde byly v kotlích ještě flíčky sněhu. Sjeli jsme dolů do Janovic a projeli Starou Vsí, dále kolem Škaredé jedle až na Skřítek. Restaurace byla z technických důvodů zavřená, ale občerstvení (často tam udí klobásky) pár metrů od hlavní budovy bylo v provozu, a tak jsme dali pro osvěžení alespoň jednoho lahváče. Pokračovali jsme dál na Hvězdu a dál po lesní asfaltové silnici asi ještě tak jeden kilometr. Poté se po levé straně mezi stromy objevilo rozcestí a my jsme věděli, že nás čeká pěkně prudký výšlap na vrchol Kamenného vrchu. Pěkně jsme se zpotili, Marťa to tentokrát dala skoro celé v sedle – byl jsem na ni hrdý Na skále, která poskytuje sice omezený, ale pěkný výhled, jsme udělali pár fotek a zapsali se do vrcholové knihy.

Sjezd dolů do Oskavy byl báječný – téměř půl hodinu jsme valili dolů . Co jsme však sjeli, to jsme museli i vyjet. Přesvědčil jsem Marťu, že to tentokrát zkusíme přes Dobřečov. Mazal jsem ji med kolem huby a vysvětloval, že to je kratší a že jsme tama ještě nejeli, … a ona se chytla . Než jsme vyjeli nahoru, tak jsme se podruhé koupali ve vlastní šťávě. Výhled, tentokrát na opačnou stranu, tj. na Kamenný vrch a i na hřebeny hor nám to však stokrát vrátil. Od kostelíku v Dobřečově k nám domů jsme to měli už jen přes „humna“. Podařilo se nám načapat jednu dvojici „inflagranti“ a už jsme byli doma. Tam nás čekaly grilované fláky vepřového masa s opékanými bramborami. Kéž je víc takových dnů .

Odkazy na mapy: