Českým lesem z Přimdy do Babylonu

Tento den byl ve znamení vrcholové prémie prvního stupně – tj. vyjet na vrch Čerchov :-) . Ráno jsme vyjeli za špatného počasí z Přimdy a po pár kilometrech dojeli k rozhledně Tomášce. V restauraci ve vesničce Rybník jsme se naobědvali a pokračovali do Lískové, kde jsme se definitivně rozhodli pro výjezd na Čerchov. Kopec to byl doslova hustý. Na vrchu jsme obdivovali krásný výhled do širého okolí. Následný sjezd do kempu v Babylonu byl hodně studený :-( .

Mrholení v Přimdě

Ráno nás uvítalo zamračeným nebem a mrholením. Moc se nám to toho marastu nechtělo a já už jsem zbaběle přemýšlel o nejbližším vlaku do Prahy. Jiná varianta než nasednout do sedel však neexistovala, a tak jsme se vyhoupli na své oře a vyrazili. Mrholit přestalo kousek před rozhlednou Tomáškou a počasí se v průběhu rána zlepšilo a po poledni začalo sematam vykukovat i sluníčko. Charakter krajiny byl stejný jako předešlý den, všude pusté lesy, plno silniček, krávy, bývalé vesnice a dlouhá stoupání následovaná táhlými sjezdy. Například při stoupání na bývalou Pleš jsme se docela zapotili :-) Na vrcholu jsem potkali za celou dobu prvního cyklistu, navíc obtěžkaného vozíkem se dvěma ratolestmi. Kousek pod Pleší jsme projeli kolem na pohled příjemné hospůdky obskládané koly (bohužel jsme na Chodovar neskočili :-( . Cestou dolů jsme minuli vrch Velký Zvon, který se honosí další památkou po letech komunismu, tj. vojenskou věží. Ta však vypadá docela přirozeně a prý bývá na některé dny otevřená i veřejnosti. Po pár kilometrech sjezdu jsme přijeli do vesničky Rybník, kterou už Marťa nedočkavě vyhlížela. Měla hlad a už dopředu věděla, že tam je restaurace :-) . Dobře jsme se najedli a s plnými břichy šlapali dál. V Lískové jsme začali stoupat na vrch Čerchov a můžu říci, že to byl nepříjemný stoupák :-) . V některých místech jsem se vracel za Marťou a pomáhal jí tlačit kolo. Opravdu to bylo semtam pěkně prudké. Na Čerchově jsme ještě stihli otevřenou Kurzovu věž s dalekým výhledem. Zůstali bychom nahoře déle, ale foukal studený vítr, a tak jsme po chvíli jeli dolů do vesničky Babylon s kempem stejného názvu. I když jsme byli oblečení, tak nám byla při sjezdu pěkná kosa :-( . V kempu jsme se ubytovali v chatce z roku razdvatři, ale jinak v poho :-) . Já jsem hned valil do sprchy, ale nějak jsem nezvládl najít jediný koutek teplé vody, a tak jsem se umyl v nepříjemně studené. Marťa naštěstí poučena z mého nezdaru přišla spokojeně zářící a usměvavá :-) . Večer jsme po procházce a hledání pěkné restaurace s Chodovarem skončili na pivku v restauraci blízkého hotelu.