Vánoční procházky
Je poslední den vánoční dovolené, a tak je čas rekapitulovat naše vánoční aktivity . Počasí nám moc nepřálo, a tak místo toho, abychom někde sjezdovali a běžkovali kolem chalupy, tak jsme s Marťou chodili na pěší procházky (často za návštěvami rodiny). Myslím, že vánoční svátky jsou u nás časem přejídání se a pití všecho možného jen né vody . Nebýt těch pár destítek nachozených kilometrů, tak bychom byli asi o pár desítek kilo těžší.
25. 12. – procházka na vrch Špičák
Druhý den po Štědrém dnu bylo venku pěkně škaredě, a tak jsme se s našimi zmohli akorát na procházku na nedaleký kopec Špičák (777 m.n.v) ležící kousek nad Dobřečovem. Podle lidových pověstí právě v okolí tohoto vrchu žili tzv. Vlčí lidé . My jsme naštěstí žádné nepotkali (nebyli moc vstřícní, prý kradli mladé dívky).
26. 12. – Štěpánský běh ve Staré Vsi a procházka na babiččina kapra na víně
Na Štěpána jsme se s taťkou chystali na Štěpánskou desítku ve Staré Vsi u Rýmařova. Původní zámysl byl dojít tam pěšky. Naštěstí už večer jsme se domluvili, že tam pojedeme autem:-). Ráno jsem z peřiny vylezl asi třičtvrtěhodiny před startem, a tak už v té chvíli pro mě začal závod – zatím jen s časem. Po registraci a krátkém běhu nejmladších dětí, jsme vyběhli do hlavního závodu. Taťkovo heslo „je potřeba se chytnout nějaké prdelky a jde to samo“ jsem okamžitě využil a nasadil tempo přede mnou bežící mladé slečny. Velké bylo moje zklamání, když se na otočce 2km obrátila zpět k cíli . No, já běžel dál a nebylo to po všem tom cukroví slavné. Běh je označován jako Štěpánská desítka, ale je to jen 8,2 kilometru – tentokrát jsem to zvládl za 36:09 minut a taťka za 47:12 (Štěpánská desítka 2009 – výsledky).
Po doběhu a vyhlášení vítězů jsme šli přes Janovice pěšky k babičce do Rýmařova, která nás pozvala na kapra na víně. Kapr byl výtečný , daleko lepší než když jsem ho dělal já na Svratouchu. Po odpoledním „odpočinku“ s cukrovím a vínem jsme vyrazili přes pole na chalupu do Stříbrných Hor.
27. 12. – výlet na Rabštejn
V neděli 27. prosince jsme byli na chalupě poslední den před odjezdem do Prostějova. Přemýšlel jsem, že se na chvíli vrhnu na moji dřevěnou sošku, ale pak taťka přišel s nápadem procházky na Rabštejn. Nemusel nás dlouho přesvědčovat, a tak jsme chvíli po snídani vyrazili na téměř celodenní procházku – výlet. V restauraci na Rabštejně jsme dali výbornou zelňačku a nějaký ten panák na zahřáti nitra .
29. 12. – procházka do Otaslavic
Po jednom dni pauzy jsme se opět vydali na cestu . Tentokrát do Otaslavic. Mělo to ale jeden háček. Návštěvu jsme měli domluvenou na čtvrtou hodinu a ještě téměř k půl druhé jsme byli doma v Prostějově. Procházku, spíš téměř běh, jsme zvládli za dvě a půl hodiny. Koštovalo to zhruba třináct kilometrů a v Otaslavicích jsme měli ještě chvíli času na vyčištění kalhot od blata, jak jsme šli po poli. Marťa na začátku říkala, že moc spěcháme, hlavně pak do kopce, kde jsem držel stejné tempo, ale alespoň jsme se zahřáli v té zimě . U tety a stréca to bylo fajn, vždy se s nimi dobře povídá, teta má dobré cukroví a stréc výbornou slivovici, mňam.
30. 12. – procházka do Plumlova
Následující den jsme vyrazili „jen“ do Plumlova, kde má Marťa dvě babičky s dědou. Nejdřív jsme šli jak já říkám za „horní“ babičkou, a poté za „spodní“ (Prý to ale pletu). U obou bylo pěkně teplo a příjemně. Cestu zpět jsme kvůli tmě raději zvolili autobusem.
1. 1. 2010 – novoroční výšlap na Velký Kosíř
Poslední akcí z tohoto vánočního výčtu je novoroční výšlap na Velký Kosíř. Po celonočním bujarém slavení a hraní hry Aktivity jsme se z postele dostali až ke dvanácté a nebylo to vůbec slavné. Po pozdní snídani jsme vyprovodili bandu (Iva, Vlastik, Jirka s Miškou) a šli pěšky na vlakovou zastávku Smetanovy sady. Po téměř hodině cesty, přestupů a čekání jsme se dostali do Slatinic, odkud jsme se vydali cestami a necestami, značkami i naučnými okruhy na vrch Malý Kosíř a Velký Kosíř. Počasí bylo špatné – přízemní mlha a docela teplo. Nahoru jsme došli chvíli po třetí, zablácení až za ušima. Marťa stihla ještě poslední várku svařáku, bohužel na gulášek jsme už přišli pozdě. Dostali jsme dva lístky s číslem návštěvníka – byli jsme zhruba kolem 2300. Od pořadatelů novoročního výšlapu jsme získali informace o stavbě kamenné rozhledny na Velkém Kosíři – měla by stát kolem roku 2012:-). To bude bomba! Měla by být přes třicet metrů vysoká, aby lidé přehlédli okolo stojící stromy. Prý bude možné koupit schod:-). Informace budou na stránkách mirkoregionu Kosířsko. Cestu na autobus do Drahanovic jsme zvládli už za tmy.
V sobotu 2.1. jsme ještě chtěli vyrazit na vrch Bradlo nad Libinou, ale bylo tak škaredě, že jsme raději zůstali v Olomouci a šli se kouknout na byt.
Radim | 3. 1. 2010 Ne 22.10 | Cestování, Česká republika, Mišmaš | Tisk | 710x