Návštěva kozí farmy v Březí

Na začátku května jsme s Pokim slavili v Potřelmově třicetiny. Akce se vydařila a na začátku srpna měla svoji dohru . Jako jeden ze společných dárků jsme dostali dárkový poukaz na práci na kozí farmě Březí. Domluvili jsme se na nedělní ráno a o půl sedmé vyrazili ve složení já, Olča, Poki, Tom a Raďa do Březí. Cesta byla ok, trochu pršelo a téměř všichni spali. Po příjezdu jsme se ani nestačili vzpamatovat a už jsme stáli u kozenek a dojili jsme .

Dojení

V jedné místnosti stálo tak deset kozenek v ohradníku se žlabem. Kozenky spokojeně přežvykovaly mláto, zatímco my jsme se je pokoušeli dojit. Nejdřív jsme museli odstříknout trochu mléka, protože struk byl zalepený a sem tam i vemínko umýt od bobků. Poté se už na cecíky postupně nasazoval dojící stroj, který celou práci udělal za nás. Poté nám paní ukazovala jak se dojí ručně a můžu říci, že to byla pěkná makačka. Byla to sranda – přišlo mi, že jsme se tam motali jak paka. Někdy z cecíku nešlo odstříknout, a tak jsme nemotorně drtili ty kozí vemínka. Sem tam nějaká koza kopla kopýtkem a v tu ránu už jsme couvali . Ke konci, když bylo vemínko prázdné, tak jsme museli nasávací trubice přidržovat, aby nespadly. Takhle jsme vydojili celé stádo kozenek – bylo to natřikrát – paní měla asi 30 koz.

Kydání hnoje

Poté následovala trochu špinavější práce. Na dvoře byla hromada hnoje, kterou bylo potřeba přemístit na korbu vlečky. Jako každodenní práci bych to nejspíš nebral, takhle to ale šlo a za půlhodinu jsme neměli co dělat.

Svačina

Už během posledních vidlí hnoje začalo pršet, a tak nás paní nahnala na verandu své miniprodejny. Dostali jsme kus kozího sýra podle našeho výběru, pečivo, kozí kefír a pivko.

Balení sýrů a výroba tvarohu

Počasí bylo pořád na draka, a tak jsme zalezli do vykachlyčkovaných zpracovávatelských místnostní. Nejdřív jsme nakrájeli kravské sýry. Já je dával do plastových sáčků a Poki je vakuoval, vážil a olepoval cenovkou a štítky o všem „bio“ . Poté jsme se přemístili k nerezovému hrnci, kde se přes noc vařil tvaroh. Naší prácí bylo, tvaroh spolu se syrovátkou nabírat a přecedit. Tvaroh se pak dal do plastových odkapávacích nádob, část syrovátky se schovala k prodeji a zbytek se slil do sudů pro krávy a kozy.

Pasení kozenek

Nakonec jsme měli jít na pastvu za kozenkami. Bohužel počasí nám ukázalo svou obrácenou tvář a pršelo. Ke konci dojely i holky s Verčou a Onďákem. Koukli jsme na kozenky, ovce, krávy, tele, husy a všechny další domácí zvířátka, která byla na farmě. Nakoupili jsme nějaké sýry a jeli domů.

Zážitek „Den na kozí farmě“ byl super, obzvlášť začátek, kdy jsme docela opatrně a překvapeně šahali na nalitá vemínka koz . Trochu nás překvapil stav farmy – prostě to nebyla žádná vypiplaná farmička pro turisty. Kluci s Olčou během našeho farmaření nasbírali košík hub, který jsme pak večer spořádali v podobě smažených růžovek, smaženice na kmínu a houbové omáčky s karlovarskými knedlíky. Samotné produkty kozí farmy byly výborné, ale trochu dražší. Pili jsme i čerstvě vydojené mléko (bylo přefiltrované) a bylo téměř k nerozeznání od kravského. Já jsem se bál typického kozího smradu, ale vše bylo čerstvé, chutné a bez odéru. Paní nám řekla, že ten typický kozí smrádek mají až starší vyzrálé sýry.

Pěkné fotky nafotila Olča a dala je na Picasu.