Výlet nad Šternberk

Bylo krásné nedělní odpoledne, a tak jsme se rozhodli spojit příjemné s užitečným, tj. pěknou procházku v lesích nad Šternberkem a prohlídku nového bydliště mých rodičů v Lipině. To první se nám náramně vydařilo a na to druhé nezbyl čas . Z Olomouce jsme vyrazili až poté, co se naši dva miláčci vyspali, což mohlo být tak kolem třetí hodiny odpolední. Autem jsme dojeli na parkoviště do Lipiny, a poté šli pěšky po zelené turistické značce až k Zelené budce. Cesta vedla z Lipiny po pěkné úzké stezce na hraně srázu a louky. Verča vesměs ťapala a Ondráš se nesl v krosničce. V půli jsme přetli NS Prabába, kterou budeme muset ještě někdy prozkoumat.

O Zelené budce jsem něco zaslechl v etéru, a tak jsem ani nebyl moc překvapen, když jsme nedošli k zelené budce, ale růžové. Nějakému vandalovi se nejspíš zelená už nelíbila, a tak se rozhodl celou vyhlídku přebarvit růžovou barvou, čímž někoho pobavil a někoho naštval. Je mi však úplně jasné, v jaké skupině je naše Verča, růžová princezna . Na odpočívadle jsme nakrmili naše již notně hladové ratolesti.

Z vyhlídky je pěkný rozhled na město Šternberk a dál na širou Hanou. Heslem pro cestu zpět, bylo dostat se k autu co nejrychleji, ať stihneme ještě houpačky a skluzavku v Lipině. Již zmíněné prohlédnutí budoucího bydla mých rodičů jsme už hodili za hlavu, ale slib v podobě dětského hřiště jsme však museli splnit za jakýchkoliv podmínek . Od Růžové budky jsme vyrazili po NS Prabába a jakmile jsme se dostali nahoře k louce, tak jsme dál nepokračovali po stezce, ale přímo přes louku to střihli k Lipině. Na místním kopci s kótou 483 m.n. jsme stihli pěkný západ slunce a do Lipiny jsme přišli ze strany od hřbitova. Již za šera jsme zvládli houpajdu i skluzavku, a poté valili domů, tak abychom stihli ukojit potřeby našich unavených hladovců.

Na Prabábu se ještě vrátíme, protože to tam je pěkné. První příležitost budeme mít opět v březnu, protože SK Vyhlídka Šternberk pořádá v lesích Prabáby nad Kioskem dne 23. března 2014 běh s názvem Jarní kiosk.