Procházka na Sint-Pietersberg

Tento výlet jsme nijak neplánovali. Prostě jsme jednou v pátek odpoledne po práci nasedli do auta a jeli pár kilometrů do vesničky Kanne. Auto jsme nechali u kostela a vydali se na procházku do lesa. Chtěli jsme vyjít na nejvyšší bod, ale vůbec jsme neměli představu kudy. Sice jsme cestou viděli nějaké červené značky, ale kdo ví, kam vedly Verunka s Ondrou ťapkali po svých. Honili se po lesních cestičkách, přeskakovali kořeny, skákali z velkých šutrů apod. Slunce už ale začalo pomalu zapadat. Ondráška jsme tedy dali do krosny a nasadili trošku ostřejší tempo. Čekal nás docela prudký výstup nahoru zakončený několika dřevěnými schody. Verunka trošku kňourala, že už ji bolí nožičky, ale vždycky jsme to nějak zamluvili a zvládla to celé sama. Na vrcholu byl nějaký monument ze šutrů, ale výhled už zakrývaly vzrostlé stromy. Vyfotili jsme si zde informační ceduli s mapou a zjistili, že odsud vede stezka k dalším výhledům a k pevnosti St. Pieters. No aspoň máme tip na další procházky. Cestu zpět do Kanne jsme zvolili jinou, kratší. Veru i Ondra nadšeně běželi dolů z kopce, Ondřej pořád zakopával o skryté kameny pod listím a padal. To pro něj byla největší sranda. Nevzali jsme si žádnou baterku, a tak jsem byla ráda, že jsme v pořádku dorazili k autu. Odkaz na webové stránky např. zde a zde.