Guláš a gulášová polévka

Asi nejsem jediný, kdo má rád gulášovou polévku a hovězí guláš. S kolegou Igorem jsme se shodli, že nejlepší jsou tzv. hospodské. Bohužel aktuálně pobýváme v oblasti, kde spíš baští sýry, mušle a hranolky, a tak mi nezbylo nic jiného než se pokusit uvařit něco, co by se podobalo hospodské gulášové polévce a guláši vlastnoručně doma.

Začnu gulášovkou, která byla první v pořadí.

Gulášová polévka

Recept na dobrou gulášovou polévku jsem tentokrát nehledal na internetu, ale šel jsem najisto do naší kuchařky a postupoval přesně podle návodu:

• 1,5 l vody
• 250 g hovězího masa (já jsem použil hovězí sekanou)
• 1 větší cibule
• 2 brambory
• lžička mleté papriky
• sůl
• lžíce rajského protlaku nebo 1 rajče
• 40 g sádla
• 2 stroužky česneku
• 3 lžíce hladké mouky
• kmín
• mletý pepř
• majoránka
• polévkové koření
• petrželka

Oloupanou cibuli jsem nadrobno nakrájel a osmahl na sádle. Přidal jsem mletou papriku, rajčatový protlak/rajče, hovězí maso a vše dohromady mírně osmahnul. Následně jsem přidal koření a sůl. Vše jsem mírně podlil vodou a dusil maso téměř do měkka. Poté jsem zaprášil maso hladkou moukou (v receptu se píše něco o smažení, ale já jsem v tuto chvíli už nic nesmažil) a dolil vodu dle potřeby. Následovaly na kostky nakrájené brambory a česnek utřený se solí. Vše jsem opět vařil do měkka. Před podáváním jsem dochutil polévkovým kořením a petrželkou (usušenou) a bylo.

Polévka dle tohoto receptu byla výborná, což je i důvod proč jsem tento recept zde zapsal, protože i dobré věci se zapomínají a je dobré mít nějaké poznámky (v dnešní době e-poznámky).

Hovězí guláš

Již před delší dobou jsem na iDnesu narazil na zajímavý recept na guláš z hovězí kližky pro správné chlapy. Podle všeho tento recept sliboval ten nejlepší guláš na světě:

Když vaří chlap, aneb Guláš z hovězí kližky…

Odkaz jsem si uložil a během jednoho z předchozích víkendů jsem podle něj uvařil výborný guláš. No a vzhledem k tomu, že nic netrvá věčně (ani články na iDnes), tak jsem si pro jistotu zde napsal, jak jsem podle tohoto receptu vařil:

• 3 cibule
• 3 – 4 stroužky česneku utřené se solí
• cca 1 kg hovězího masa (já jsem použil již nakrájené hovězí maso, které jakoby říkalo „udělej ze mě guláš“, a až doma jsem zjistil, že na něm bylo napsané holandsky guláš – takže správná trefa). Pisatel původního receptu nedá dopustit na kližku, která však nebyla dostupná a též zbytek rodinky by nad tím nejspíše ohrnoval nos)
• 1/3 másla (toto mě nanejvýš překvapilo, protože já bych tam dal sádlo)
• pepř
• lžička drceného kmínu
• lžička majoránky
• 3–4 lžičky mleté papriky (plus trochu pálivé)
• 2 lžíce kečupu
• 3 lžíce mouky (já dal hladkou)

Postup není nijak překvapivý – cibulka se osmahne na másle, snažil jsem se postupovat dle receptu a mít hrenec přikrytý pokličkou, tak aby mi odsavač neodsál vše dobré. Jakmile byla cibulka tak akorát jako sklo, tak jsem přidal maso a nechal ho trochu zatáhnout. Poté jsem přidal špetku pepře, lžičku drceného kmínu a majoránky. Vše jsem promíchal a nechal chvíli prohřát. [opravdu jsem postupoval přesně dle receptu, protže jsem tentokrát chtěl mít guláš eňo ňuňo]. Následně jsem přidal sůl, stáhl hrnec z plotny a přidal papriku (paprika má prý tentdenci hořknout, proto ta „mimoplotna“). Hrnec jsem vrátil na plotnu a přidal větší část rozetřeného česneku. Nyní je asi důležité zmínit, že jsem vše dělal v papiňáku a že v této chvíli se už nejednalo v žádném případě o smažení, protože z masa vyteklo tolik šťávy, že se mi ji nechtělo vyvařit. Naopak jsem přidal trochu vody (opravdu minimálně, tak jak radí v původním receptu), tak akorát aby bylo maso ponořené a hrnec jsem zavřel a vařil po třicet minut pod tlakem. Následně jsem přidal trochu domácího kečupu a zbytek česneku (asi trochu zbytečně – guláš byl pak trochu více česnekový než jsme zvyklí). Žádné podlévání vývarem jsem neřešil (holt neschovávám litry hovězího vývaru jen tak na podlévání všeho možného a bujón jsem nechtěl použít – navíc jsem myslel, že kilo masa musí dát pořádně chuti) a místo toho jsem dolil trochu vody a přidal mouku na zahuštění. Přidal jsem i trochu octa kvůli tomu popisovanému „řízu“ a dál ještě pár minut vařil.

Nakonec musím souhlasit s pisatelem, že uvařit pořádný guláš je doslova alchymie. Tentokrát se to však podařilo na výbornou a tím mockrát děkuji p. Kroupovi za výborný recept. Opravdu souhlasím, že pro uvaření dobrého guláše je potřeba si dát záležet na detailech (přikrytá poklička, máslo, málo vody, nepřipálit papriku, …)

Díky