Dinant

Do Dinantu jsme jeli hlavně kvůli prohlídce pevnosti, která se tyčí na skále ve výšce 100 m nad hladinou řeky Mázy. Pevnost byla postavená Nizozemci v letech 1818–1821. Původně na jejím místě stála citadela postavená v 11. století a zničená Francouzi roku 1703.

K pevnosti je jednoduchý přístup lanovkou z městečka nebo se dá parkovat přímo nahoře na kopci. To jsme udělali i my. Než přijeli naši rodičové, tak jsme u pokladny přemýšleli, jakou vstupenku si koupíme. V nabídce byla i kombinovaná vstupenka s projížďkou na lodi. Říkali jsme si, že by to byl pěkný pohled na pevnost i městečko od hladiny řeky Mázy, ale obsluha pokladny mluvila jen francouzsky, my anglicky, nějak jsme se nepochopili a dostali jsme jen vstupenku do pevnosti. Za chvíli měla začít prohlídka s průvodcem, tak jsme spěchali dovnitř. Průvodce se ale zdržel s předchozí skupinkou a oznámil nám, že si půjde dát ještě kafíčko No prostě francouzská pohodička. Tak jsme toho využili a taky si rozbalili svoje lepeňáky.

Průvodce vyprávěl docela podrobně ve francouzštině a holandštině a pro nás ještě ve zkratce v angličtině. Bylo vidět, že ho to vyprávění hodně baví. Postupně jsme prošli celou pevnost. Byla zde i expozice každodenního života holandské posádky (ubytování, kuchyně, pekárna, kovárna, vězení, gilotina). Na konci byla tmavá místnost v podobě zákopu se zvuky střílení z pušek. To se Verunce moc nelíbilo, ale moc jsme se tam nezdržovali, takže ok. Zajímavým zakončením prohlídky byl vstup do místnosti s nakloněnou podlahou (zasažená bombou). Průvodce nás pak ještě poslal na výstavu zaměřenou na První světovou válku a její vliv na Dinant.

Po prohlídce jsme využili lanovku a sjeli dolů do města. Šli jsme si prohlédnout kostel Panny Marie. V lodi kostela je jedna z největších vitráží v Evropě. Pak jsme se šli projít po mostě, kde bylo rozmístěno několik barevných saxofonů. V Dinantu se totiž narodil vynálezce saxofonu Adolphe Sax. Zpátky nahoru se někteří z nás rozhodli nepoužít lanovku, ale vyšlápnout si přes 400 schodů po svých. Super. Pak jsme relaxovali u piva a kávy a děti jsme nechali vyřádit na dětském hřišti.

Rodiče se rozhodli, že se ještě pojedou podívat na další pevnost do Namuru, ale Veru a Ondra už byli hodně unavení, takže my jsme jeli domů. Cesta zpět byla ale nekonečná. Na dálnici byla zácpa a pak nás objížďka vedla úplně někam pryč a my jsme nakonec domů cestovali asi 3 hodiny.

Na internetu jsem dodatečně zjistila, že i Raďou oblíbené pivo Leffe má kořeny blízko Dinantu. Tak třeba příště s prohlídkou pivovaru .

Více fotek najdete v galerii zde.