Koupání v Kikmolen

Před námi byl teplý a slunečný víkend a já jsem v pátek večer koumala, kam se vyrazíme vykoupat. Nechtělo se mi do žádných aquaparků a subtropických rájů s miliony tobogánů a skluzavek a dalšími atrakcemi. Těch je v Belgii docela dost a určitě je navštívíme, až budou dětičky větší. Spíše jsem měla představu nějakého přírodního koupání, s hřištěm a klidným okolím. Vzpomněli jsme si s Raďou na kemp Kikmolen, kolem kterého jsme už několikrát jeli a viděli na jeho prospektech docela pěkné přírodní koupaliště. Po zaplacení vstupného na recepci se naše dětičky rozběhly k vodě. Verunka byla úplně v sedmém nebi, když před sebou viděla dva dlouhatánské tobogany. Aniž bychom si někde rozložili deku, tak jsme se vysvlékli do plavek a museli jsme jít tobogany vyzkoušet. Nejdřív jsem jela s Verčou. To byla jííízda! Supeeer, ale i na mě až moc rychlé. Pak samozřejmě musel jet i Ondřej. Trošku plakal při dopadu dole do vody, takže jsme jízdy na toboganu uzavřeli s konstatováním, že se maminka bojí a že příště možná s tatínkem. Na protějším břehu jsme uviděli dětské hřiště, takže bylo jasné, kde si rozložíme deku a postavíme slunečník. Koupaliště má mírně se svažující písčité dno, okraje jsou vybetonované a kolem je trávník. Na mělké straně je hluboké jen 30 cm, na druhé straně max. 180 cm.Dětem jsem rozdala kyblíky, lopatky a další náčiní. Nabíraly písek a byly spokojené. Já jsem s nimi seděla na břehu, Raďa odpočíval na dece, pak jsme se vystřídali, něco pojedli, zašli na hřiště, pak na skákací hrad u restaurace… Myslela jsem si, že tu pobudeme tak 2–3 hodinky, ale nakonec jsme odjížděli až tak kolem 17. hodiny. Děti si tu užily vodních radovánek i se vyřádily na hřišti. Za pěkného počasí sem zase někdy vyrazíme.