Zimní dovolená v Krušných horách

Tuto zimu jsme se s Marťou rozhodli, že naučíme děti lyžovat. Předcházel tomu velký nákup ve Sportissimu, kde jsme koupili potřebné vybavení, a první pokusy na sjezdovce v Kladkách u Konice. V době Verčiných jarních prázdnin jsme však chtěli vyrazit někam na delší dobu a na „pořádné“ hory. Dlouhou dobu jsme svoji pozornost zaměřovali na Alpy (Švýcarsko a Francie), protože to je z Belgie relativně blízko. Pak jsem se však koukl na Krušné hory a po změření vzdálenosti, která byla téměř stejná jako do Švýcarska, a po zvážení všech pro a proti, jsme skončili nakonec v Krušných horách v Abertamech.

V Abertamech jsme si našli penzion Vanessa, který docela ušel a cena byla víc než příznivá. Cesta nám z Kesseltu nakonec trvala přibližně sedm hodin a do Abertam jsme v přijeli v sobotu v podvečer. V přilehlé pizzerii jsme zvládli místní „pizzu“ a šli na kutě.

Sněhové zpravodajství

Zhruba celý leden a únor bylo krásné zimní počasí se spoustou sněhu. Bohužel však týden před plánovanou dovolenou dorazilo i do Čech teplé proudění a nastala obleva. Docela se strachem jsme každý den pozorovali kamery a sledovali, jak sníh postupně mizí. Nakonec to však nebylo tak špatné, protože na sjezdovkách bylo sněhu dost a byly upravené.

1. den – lyžování ve Ski areálu Plešivec

Na lyže jsme vyrazili hned ráno a to na nejbližší kopec v dosahu, kde se nachází SKI areál Plešivec. My jsme využili jen dětský park, kde Verča už jezdila sama a Ondra se naučil plužit a už mu to také začalo dobře jezdit. Vůbec však nechtěl šlapat stromečkem do kopce . Za dopolední vstup jsme zaplatili něco kolem 300 Kč. Tím, že v parku jsou pojízdné pásy, tak to bylo pro děcka jednoduché vyjet nahoru. Škoda jen, že nám trochu mrholilo. Zhruba kolem druhé hodiny jsme to zabalili a šli se pěšky podívat na sjezdovku C, kde se ještě lyžovalo.

K večeru jsme vyrazili ještě do Jáchymova, kde jsme stihli koupačku v Aquacentru Agricola a večeři v doporučené restauraci Vzhůru nohama. Bazén byl fajn, i když tam pro menší děti nebylo moc co dělat. Naštěstí jsme v zadní části objevili vyhřívaný bazén a Kneippův chodník (chození po oblázcích v teplé a studené vodě), který děti přímo uhranul .

2. den – lyžování ve Ski areálu Klínovec

Ski areál Klínovec jsme zkusili kvůli velkým sedačkovým lanovkám a možnosti zajet i do dětského parku nad Jáchymovem. Nahoru jsme vyjeli po Déčku (LD Dámská) a sjeli po modré sjezdovce (dlouhé 1400m). Verča zvládla sjet dobře, ale na Ondru to bylo moc. Sníh byl docela mokrý, jezdilo tam plno lidí, a tak jsme se na pohodu nechali s Ondrou vyvézt nahoru, a poté dolů po Áčku na stranu Jáchymova. Tam jsme skončili v dětském parku, tak jak bylo naplánováno. Po dvou hodinách za námi přijely holky a já jsem skočil přes kopec pro auto.

Ten den jsme skončili na jídle v restauraci přímo na Plešivci. Nejdříve jsme však vyšli na rozhlednu, a poté na mýtickou krušnohorskou stezku. Tuto stezku lemovaly vyřezávané sochy různých prapodivných bytostí z tamních lesů a povídky o nich. Děti to však nějak zvláště nenadchlo, spíše blbly na sněhu a spěchaly zpět na jídlo. V restauraci jsme si sedli na verandu a pozorovali při večeři pěkný západ slunce. Byli jsme tam úplně sami .

3. den – výlet na Dračí skálu u Perninku

Toto ráno jsme se probudili do krásně zasněžené krajiny, která mě lákala na nějakou vycházku. Byl třetí den naší dovolenky, a tak jsme si řekli, že dnes dáme pokoj lyžím a omrkneme okolí Perninku. Když jsme tama první den projížděli, tak jsme si všimli nějakých sjezdovek. Takže jsem mrkl na mapu a vymyslel trasu přes Dračí skálu a kolem obou sjezdovek:

• Ski areál Velflink Pernink
• Skiareál Pod nádražím Pernink

Auto jsme nechali na parkovišti u Ski areálu Velflink a vydali se po červené turistické značce. Děti se hned vrhly na sníh jako utržené z řetězu a první půlku cesty pěkně řádily. Teprve až když jsme opustili asfaltku a pustili se po sněhu na kopec, tak najednou nějak ochably a začaly mňoukat, že je bolí nohy a kdesi cosi .

Těch pár centimetrů nového sněhu zakouzlilo a zabalilo krajinu do krásného čistého hábitu. Prostě super! Škoda jen, že bylo zataženo (azuro by bylo lepší) a že z Dračích skal nebyl žádný výhled. Snědli jsme na nich nějaké mandarinky a kokina, a vyrazili dolů do Perninku. Nejdříve jsme narazili na sjezdovku Velflink, a poté jsme se zašli mrknout i na sjezdovku pod nádražím. Na pohodovou lyžovačku s dětmi to úplně stačilo, ale my jsme potřebovali ještě něco plytčího. V areálu u nádraží měli i dětské centrum, ale to bylo zase jen pro mrňata.

Na jídlo jsme zašli do restaurace Plzeňka.

Odkazy na mapy:

4. den – lyžování na Božím Daru v lyžařském areálu NOVAKO

Tento den jsme vyrazili opět na lyže. Tentokrát jsme si vybrali vyloženě rodinnou sjezdovku NOVAKO na Božím Daru. Líbilo se nám, že tam mají v vlek s talíři (pomu), pojízdný pás a také menší vlek pro děti. Hned u vleku je půjčovna, okénko s občerstvením (polévka, párky v rohlíku, pití, …) a malá místnůstka na ohřátí s pořádně roztopeným krbem. A sjezdovka? Pro naše děti byla fajn, možná by další den zvládly už něco prudšího, ale prostě se nám tam líbilo. Areál nabízí i lyžařskou školu pro děli, ale my jsme to zvládli sami . Hned první nasednutí na talíř bylo úspěšné a za celou dobu snad spadli jen dvakrát, protože dělali kraviny. Ondrovi i Verče se líbil tunel a skokánky, které lemovaly celou sjezdovku. Zatáčky, které jsme po nich chtěli, byly strašná nuda a otrava. Ondra samozřejmě zkoušel jezdit i přímo dolů, opičák . Cela dopolední sranda nás stála cca 700 Kč.

Po skončení jsme sbalili lyže do auta a za perfektní chumelenice jsme se vydali hledat v Božím Daru nějakou restauraci. Nejdříve jsme však zašli do infocentra, kde jsme nakoukli na chvíli i do přilehlého muzea. Na jídlo jsme nakonec zašli do restaurace Excalibur – byli jsme tam sami a bylo tam fajn.

Po jídle jsme ještě zkusili naše nakrmená těla nutit do procházky po Ježíškově cestě, ale došli jsme akorát k první zastávce a vrátili jsme se zpět. Foukalo a bylo opravdu zima, brrr.

5. den – výlet do Karlových Varů

Pro další odpočinkový den jsme si vybrali návštěvu Karlových Varů. Nejdříve jsme zajeli do Varyády, protože jsme potřebovali koupit pár drobností a nakonec jsme tam skončili i na obědě a v cukrárně (vše bylo výborné). Poté jsme se vydali do lázeňského centra Karlových Varů, kde jsem si umínil, že si projdeme jak vyhlídku Karla IV., tak i rozhlednu Dianu. Auto jsme po chvíli bloudění zaparkovali u řeky Teplé, přímo pod Imperialem. Hned u auta byl most přes řeku, kterým jsme se dostali na stezku vedoucí nahoru na první vyhlídku. Z Diany jsem se rád nechal překecat Marťou a nadšenýma očima dětí ke svezení se tramvají, tedy lanovkou, dolů k řece. Prošli jsme si celé lázeňské centrum a ochutnali snad všechny prameny a pár lázeňských oplatků. Nakonec jsme ještě s těmi našimi zlobivci zajeli do dětské herny U Hafíka, protože jinak by se s nimi nedalo vydržet. Tento den se nám vydařil, počasí bylo fajn a stihli jsme toho opravdu hodně.

Odkazy na mapy:

6. den – opět NOVAKO

Dopoledne jsme opět strávili na sjezdovce na Božím Daru. Když jsem viděl ty naše lyžaře, tak mi bylo jasné, že příště musíme jít na něco trochu většího. Na oběd jsme tentokrát jeli zpět do Abertam, kde jsem si vyhlídl Bistro, které patří k Farmě Zvířat. Mají tam obchod s uzeninou a sýry z místní produkce a navíc nabízí během oběda polévky a různý výběr jídel. Mě se tam náramně líbilo . Jídelna byla pěkně vyzdobená dřevem a celkově to tam bylo takové útulné. Jídlo bylo super a za lidovou cenu. Doporučuji.

Zbytek odpoledne jsme strávili válením se v posteli a hledáním kytek v zamrzlé zemi , protože Marťa má dnes narozky. Na nějaké dobrůtky jsme se vydali do cukrárny Café Mauritius, kde bylo opět fajn.

Odjezd

Už předchozí večer jsme sbalili, co se dalo, a tak jsme ráno v podstatě vše naskládali do auta a vyrazili zpět na západ do Belgie. Cesta byla dobrá, ale jako vždy ke konci nudná a únavná.

Závěrem musím říci, že mise byla splněna, tj. děti umí jakžtakž lyžovat. Užili jsme si ode všeho něco – trochu sněhu, nějaké procházky, trochu vody a hlavně pivóóó a dobrou baštu. Já jsem po dlouhé době zvládl přečíst i nějakou knížku – vybral jsem si Všemi dary obdarovaná od M. R. Carey.