Běhání v Paříži

Při předchozích návštěvách Paříže jsem na běhání neměl ani pomyšlení. Buď to bylo v zimě a nebo to bylo daleko někam do lesa. Tentokrát jsem však vybral ubytování v Pařížské čtvrti Verrieres-le-Buisson v hotelu L'Hôtel Restaurant Verrières, který byl poblíž lesa Foret Domaniale de Verrieres. Po krátkém večerním deštíku jsem kolem sedmé vyběhl a dal si pěkných 14 km. Trochu jsem byl varován, abych se tam moc nezdržoval za tmy, protože si tam dávají sraz gayové. No trochu jsem měl stažené půlky :-) , ale les byl téměř prázdný až na jednoho běžce a pár cyklistů.

Docela jsem byl překvapený, že lze v Paříži nalézt takový velký les. Bylo tam plno cest a cestiček, takže bez mobilu bych byl asi nahraný. Každá cesta začínala cedulí s jejím jménem, ale nic mi to neříkalo. Zhruba kousek za polovinou jsem narazil na srnku, která baštila u cesty. Nijak nebyla zaskočená a utekla až když jsem byl zhruba deset metrů od ní. Docela jsem koukal a stihl jsem tak vyfotit jen rozmazaný zadek :-) . Tím jak bylo dusno, tak jsem přiběhl uplně mokrý. Běželo se však fajn.

Další tip na běhání je stezka podél rychlodráhy, která prý vede až do centra. Zhruba dva kilometry jsem po ní šel směrem do Massy a musím potvrdit, že to tam je fajn. Kolem dráhy, která je vedena v tunelu nebo za vysokými zdmi, je parčík s různými stezkami a hřišti pro děti. Člověk si až ani neuvědomí, že kolem je desetimiliónová aglomerace.

Nakonec přidám ještě krátké info o cestě zpět, která vůbec nesouvisí s běháním :-) . Do Paříže jezdím(e) z Liege vlakem Thalys. Je to jeden z rychlovlaků, které na západě jezdí. Přidávám trasu Thalysu s tím, že kdo chce tak se může mrknout na rychlost :-) . Největší rychlost udávaná na GPS byla 296 km/h, což je pro našince opravdu úctyhodné.