Na
Kopřivnou jsme si brousili
zoubky už delší dobu, ale vždycky jsme nakonec skončili v Karlově.
Stejně tak i v pátek 28.12., kdy už cestou do hor celou dobu pršelo a
nevypadalo to, že vůbec vylezeme z auta. Překvapilo nás, že parkoviště
na Kopřivné bylo i přes tento nečas plné, a tak jsme zamířili do
Karlova. Pršet přestalo, dokonce začlo vykukovat slunko. Koupili jsme si
4 hodinovou permanentku, ale Ondra vůbec nebyl ve své kůži. Po 4 jízdách
jsme si dali svačinku, ale Ondra už dál lyžovat nechtěl. Raďa ho
přemluvil k dalším 2 jízdám a pak šli spolu do auta. Já s Verčou jsme
si daly ještě další 2 jízdy a pak jsme jeli domů. Ondra doma úplně
odpadl, přemohla ho angína, kterou chytnul od Lenky.
Za týden 4.1. jsme nechali našeho maroda doma u babičky a jen s Verčou
vyrazili do Kopřivné. I přesto, že už byl normální pracovní a školní
den, tak se parkoviště rychle naplnilo. Na webových stránkách prohlašují,
že kdo zaparkuje, ten si také v pohodě zalyžuje, a nehodlají proto další
parkovací místa budovat. Tato myšlenka se mi moc líbila. Fronta na lanovku
byla tak 5-minutová a po obědě dokonce skoro žádná. Mají tu vyhřívanou
šestisedačku s bublinou. Sjezdovku dolů si můžete vybrat buď modrou nebo
červenou, kterou si Verča s nadšením taky párkrát sjela. Všichni jsme si
dnešek bezvadně užili. Ve ski baru jsme si dali horkou čokoládu, bombardino
a pivo.