Jehněčí pečínka

Kousek od nás se nachází turecký obchůdek, kam sem tam zavítám, abych se kouknul, co baští lidi v Turecku a okolí. Ani nepřekvapí, že tam nemají žádné vepřové . Místo něj tam mají spoustu kuřecího a jehněčího. Při nákupu masa na víkend jsem se rozhodl tam zajít a koupit nějaké jehněčí, které mi padne do oka. Aniž bych věděl, co tedy přesně kupuji, tak jsem koupil jehněčí hřebet s kostí. S touhle nevědomostí jsem pokračoval i v kuchtění a upekl jsem kousky masa na způsob jehněčích kotlet .

Až teď při psaní článku jsem pracně dohledal, že jsem to vlastně koupil hřbet, který je prý suchý a nehodí se na delší pečení. No, co člověk, to názor, protože na internetu se to hemží různými recepty, které radí péct malo nebo naopak hodně. A pak si vyberte.

Výše zmíněný recept na jehněčí kotlety se mi náramě líbil, a tak jsem jej použil na náš hřbet. Maso jsem nechal chvíli s česnekem a čerstvým rozmarýnem a tymiánem, a poté jsem ho „zprudka zatáhl po obou stranách na pánvi“ a strčil do trouby na dopečení. Než jsem došťouchal brambory, tak jsem nechal maso ještě chvíli pod alobalem.

A výsledek? Vše to vypadalo moc pěkně a chutnalo dobře, ale maso nám přišlo trochu tvrdší než jsme očekávali. Pravdou je, že kdybych to pekl déle, tak z toho bude sušínka. Kdyby míň, tak to bude syrové. No nevím. Příště to musím trochu více nastudovat a zkusit nějaký jiný recept.