Bajkování ve Vlaardingenu

Sobotní odpoledne mělo být pěkné počasí, a tak jsem vymyslel další pohodový víkend. Tzn. dopoledne pohoda, oběd (grilované hamburgery), siesta (děti pohádka, taťka v posteli), kafe s míša řezy a kolem čtvrté odjezd na mountain bike stezku do Vlaardingenu. Trochu jsem se přepočítal s tím počasím, protože sluníčko v předpovědi vždy neznamená i bezvětří :-( . Takže odpolední „větří“ stálo za to a stromy se před větrem pěkně ohýbaly a kymácely.

Rutinu nasazení a sundání kol na/z auta už jsem měl nacvičenou ze čtvrtka, kdy jsme jeli na projížďku k řece Vecht. Plánovaný odjezd kolem čtvrté jsme tak zvládli bez problémů.

V Broekpolderu jsme byli nedávno, a tak jsme věděli do čeho jdeme. Tj. pěkná stezka pro horská kola klikatící se mezi stromy, vedoucí trochu nahoru a dolů, projíždějící přes dřevěné můstky – prostě nijak složitá záležitost. Pro naše malé bikery to však někdy bylo prý až moc prudké. Hlavně ke konci, kdy Ondra párkrát spadl z kola, už šlo do tuhého a slyšeli jsme něco ve stylu „tady už nikdy nepojedu“ či „to je moc těžké“. Musím podotknout, že se však snažili a holt některé úseky a cyklistické záludnosti (např. jak zastavit a slézt z kola majíce štangli mezi nohama :-) ) musíme ještě nacvičit.

Abychom toto cyklistické trápení trochu odlehčili, tak Marťa vymyslela ještě tři zajížďky k vyhlídkovým uměleckým dílům:

vyhlídka Het Balkon
vyhlídka De Tribune
vyhlídka De Stoelen

Ke konci jsme se ještě nechali překecat a zajeli jsme na čtvrthodinku na dětské hřiště nacházející se pod rozhlednou De Pyloon.

Celkově jsme dali zhruba 20 km a úplně nám to stačilo. Myšlenka o zvládnutí okruhu více než jednou vzala za své při prvním menším sjezdu, který děti sešly pěšky. Já jsem tam byl na treku, takže o nějakém „vodvazu“ a „bejčení“ nemohlo být řeči. Říkal jsem si však, že na horáku by to nebylo vůbec špatné (tedy na Nizozemské „horské“ podmínky).

Pěknou prezentaci ke stezce najdete zde.

Odkazy na mapy: