Cyklovýlet kolem řeky Vecht

Po pár dnech menšího ochlazení mělo být zase pěkné počasí, a tak jsme si doma řekli, že vyrazíme na nějakou celodenní cyklo vyjížďku. Marťa někdy na začátku zimy koupila vouchery na plavbu lodí po řece Vecht, která se táhne od Utrechtu do Muidenu. Řeka (dnes už spíše kanál) se různě klikatí a vytváří tak pěkné meandry a zákruty, kolem kterých se vine cyklostezka. Loďka má trasu ve spodní části, blíže k Utrechtu, a tak jsme vymysleli trasu v horní části začínající ve Vreelandu, procházející Muidenem, těsně lízající Naarden a zpět přes jezera u Vreelandu.

Odjezd jsme si naplánovali zhruba po desáté, ale jako na potvoru jsme si zabouchli dveře . Tedy já nechal moje klíče zevnitř ve dveřích a Marťa zavřela a snažila se zamknout. No, nepodařilo se jít to jaksi. Po chvíli napjaté atmosféry jsme konstruktivně zavolali zámečníka a ten nám dveře za 80 € otevřel. Takže jsme si vydělali, a to jsme ještě nevěděli, že „jsme“ omylem nezamkli dveře na dvorek . Tím pádem večer bylo ještě „veselo“, protože se hledal hlavní viník .

Takže den začal výtečně!

Ve Vreelandu jsme byli zhruba za hodinu, shodili jsme kola z auta a natěšeně se vydali na cestu. Všude bylo plno lidí a cyklistů, „koróna“ „nekoróna“! My raději preferujeme trochu klidnější místa, takže, i když byla cyklostezka kolem Vechtu fakt pěkná, tak jsme si ji moc neužili. Další a daleko zásadnější problém byl, že se nešlo nikde vyč..at. No však to určitě znáte, prostě potřebujete a minuty ubíhají a ideální místečko ne a ne k nalezení. No, prostě prekérní situace.

Podobná svízel byla s místem na oběd. Všude bylo tolik lidí, že lavičky a pěkná místa byla zabraná. Opět minuty ubíhaly a hlad se už neozýval jen kručením, ale přímo řvaním. Nakonec jsme jen tak ze zvědavosti zabočili do centra Weespu a hned na kraji u pevnosti Torenfort aan de Ossenmarkt jsme našli pěkné místečko na trávě, kde jsme rozložili celtu a v klidu poobědvali.

Jakmile jsme vyřešili tyhle dvě problémové záležitosti, tak hned bylo veseleji. Na okraji Weespu je zvedací železniční most (viděli jsme ho zvednutý z dálky, škoda že ne při průjezdu). Po cestě do Muidenu jsme projeli kolem další technické zajímavosti – aqaduktu Vechtzicht, který se klene nad dálnicí A4. Muiden je pěkné historické město s hradem Muiderslot. Hrad byl bohužel zavřený, a tak jsme si dali výbornou zmrzku v pekařství bakkerij Stricker. Sedli jsme si k vodnímu zdymadlu a koukali na loďky, lidi a obsluhu, jak to vše diriguje.

V tuto chvíli jsme byli zhruba v polovině cesty, a tak jsme šlápli do pedálů. Cyklostezka chvíli kopírovala Markermeer & Ijmeer, ale pak jsme opět překročili dálnici A4, abychom objeli Groote Meer a Naardermeer. Tato část už byla daleko klidnější, ale neméně zajímavá. Dětem se líbila úzká stezka lesem Spanderswoud, což mě následující víkend dovedlo k myšlence zajet si na trail do Vlaardingenu.

Z Kortenhoefu jsme jeli po silnici, která nám až k odbočce přes Wijde Blik, přišla nekonečná. Do cíle nám už zbývaly zhruba tři kilometry, které jsme si docela užili . Za prvé jsme vylezli na „rozhlednu“ alias „ptačí vyhlídku“, holandsky „vogelkijkhut“. Za druhé jsme se vykoupali v jezeře – bylo to vynikající. Za třetí jsem zabrzdil v jedné chvíli tak prudce, že za mnou jedoucí Ondra spadl a tekla krev .

Jestli jste to dočetli až sem, tak pochopíte, že jsem z tohoto dne měl trochu smíšené pocity, ale zpětně jej hodnotím jako velice vydařený . Nemůžu si vynachválit cyklostezky v Nizozemsku, a tak jsem byl rád, že jsme s dětmi zvládli tak pěkný okruh.

Odkazy na mapy: