Kasteel De Haar

Ondra se teď ve škole učí vše o hradech, a tak mě napadlo, že by ho mohlo zajímat se do opravdického hradu podívat. Už jsme na to mysleli při našem cyklovýletu do Muidenu, ale Muiderslot byl v té době kvůli koronaviru ještě zavřený. Na prohlídce hradu či zámku tady v Nizozemsku jsme ještě nikdy nebyli, a tak jsme byli všichni natěšení.

Vstup jsme měli zarezervovaný na 13:00 a vstupenky v rámci Museumkaart zdarma.

Kasteel De Haar je monumentální hrad nacházející se kousek od Utrechtu. Byl postaven v novogotickém stylu v roce 1892 na troskách starého hradu baronem Etiennem van Zuylen. Hrad byl na svou dobu zařízen velmi moderně – tekoucí studená a teplá voda, ústřední topení, elektřina, hypermoderní kuchyně a osobní výtah. To vše bylo v Nizozemsku na konci 19. století velmi extravagantní. Bylo vidět, že majitelé jsou neskutečně bohatí a že luxus chtějí dopřát i svým hostům, kteří se sem sjížděli vždy na konci léta v srpnu a září.

Prohlídka hradu byla individuální, tzn. že jsme si místnosti a sály prohlíželi sami. V každé místnosti byly k dispozici tvrdé desky s informacemi v různých jazycích a také zde stál průvodce, kterého jsme se mohli na cokoli zeptat. Kvůli koronaviru nebylo možné sdružovat se do skupinek a v každé místnosti mohla být prakticky pouze jedna až dvě rodinky. Nejprve jsme vešli do impozantního hlavního sálu s 18m vysokou zdobenou dřevěnou klenbou, který byl dříve nádvořím hradu. Pak jsme pokračovali do jídelny, knihovny, rytířského sálu a tanečního sálu. V prvním patře se nacházely ložnice a koupelny. Prohlídka končila dole v suterénu v hypermoderní kuchyni. Myslím, že za hodinku jsme to celé prošli. Zdálo se mi to krátké, ale pak jsem si řekla, že dětem to bohatě stačilo. Nakonec to tedy nebyl výlet do středověkého hradu, ale jen do luxusního letního sídla jedné bohaté rodinky z konce 19. století.

Před procházkou v parku jsme si šli dát kafe, dortíky a nanuky. Pak jsme děti nechali vyblbnout v bludišti a šli se projít dozadu k jezírku a k jelení oboře. V růžové zahradě zrovna krásně kvetly růže, a tak jsme si s Verčou udělaly pár pěkných fotek. Kolem 16:30 jsme vyrazili na cestu domů.