Batavialand

V širém okolí se nachází jen jeden outlet, kam sem tam zajedeme, když potřebujeme koupit nějaké oblečení či boty na běhání (obzvláště pro děti). Jmenuje se Batavia Stad Fashion Outlet a nachází se u Lelystadu. Zrovna jsme sháněli Ondrovi nové boty do tělocviku, a tak jsme se do outletu vypravili. Vzhledem k tomu, že to není hnedle za humny, ale zhruba hodinu a něco cesty, tak jsme si ještě naplánovali prohlídku přilehlého muzea Batavialand. K muzeu patří ještě loděnice s dílnami, kde už jsme byli na Piratendag.

Po příjezdu jsme neskutečně rychle prolítli outlet – výsledkem byly boty pro Ondru a šortky pro mě . Při odchodu nás zastihl pěkný slejvák, teda hlavně mě.

Muzeum obsahuje expozice týkající se historie oblasti kolem Lelystadu, která byla v minulosti pod mořskou hladinou. Hned na začátku je jedna velká hala, ve které je velké vodní hřiště pro děti. Zaujala nás naučná hra, při které děti odpovídají na otázky a dostávají se do nějakého cíle (např. stoupají po žebříku, každá dobrá odpověď zobrazí další příčku, špatná odebere). Moc jsme to nedávali, a pořád jsme padali na zem. Nakonec to Verča nevydržela a vypla nám to .

V další hale je zrestaurovaná stará rybářská loď, kterou našli při kopání základů nějaké místní stavby. Tady jsme si poprvé všimli, jak to měli v minulosti chytře vymyšlené. Když rybáři chytili ryby, tak je nezabili (to by nebyly čerstvé a smrděly by), ale na dně lodi měli nádrž s mořskou vodou (dno lodi bylo v této části děravé) a všechny chycené ryby převáželi až na místo dodání (nějaké město) živé.

Další částí byla opět věnována dětem. V rohu byla ponorka, ve které žijí vodní lidé, a když jsme jí prolezli, dostali jsme se do malého kinosálu, kde promítali pěknou pohádku.

Horní patro muzea bylo téměř uzavřené (prováděli zrovna rekonstrukci), a tak jsme si alespoň pohráli s malým interaktivním pískovištěm, ve kterém jsme vytvářeli cesty pro lodě .

Poslední část je v podstatě vstupní hala, ve které je šedesátimetrová látka s vyšívanými historickými scénami popisujícími události v této oblasti Flevolandu. Více než šedesát metrů se před očima diváka odehrává historie Zuiderzee od doby ledové do 21. století. Vyšít celý obraz trvalo 14 let práce.

Na konci jsme ještě rychle vlítli do loděnice. Hlavně se podívat, jak pokročili s velkým modelem staré plachetnice. Moc se nám tam však nelíbilo. Bylo tam jaksi smutno – nikdo tam nebyl a bylo venku mokro s šedou oblohou. Děti si opět vytočily spletené lano a jeli jsme domů. Mise byla splněna a nějakou kulturu jsme taky zažili .