Anna Paulowna a cyklovyjížďka kolem Den Helderu

V pátek 14. května jsme měli všichni volno, a tak jsme naplánovali dvoudenní výlet do okolí přístavu Den Helder a na ostrov Texel. Kvůli studeném jaru ještě pořád kvetly tulipány a oblast kolem města Anna Paulowna je známá jejich pěstováním (stejně jako okolí Keukenhofu). Chtěli jsme se na kolech projet mezi tulipánovými poli a navštívit pěknou zahradu Poldertuin Anna Paulowna (která je známá jako malý „Keukenhof“). Ubytování na jednu noc jsme si zarezervovali přes booking.com v hotelu Lands End v Den Helderu (hned vedle trajektu na ostrov Texel). Druhý den ráno jsme se lodí převezli na Texel a na kolech objeli cca 40kilometrové kolečko.

Celý výlet byl ve znamení rýmy, která trápila hlavně mně a Marťu. Takže jsme se moc dobře nevyspali a neustále jsme smrkali … No však to znáte, holt se to musí přetrpět.

Anna Paulowna a další

Když jsme se blížili k Anně Paulowně, tak se začala postupně objevovat různobarevná tulipánová pole. U nás v Čechách to k vidění není, a i tady v Nizozemsku se k polím sjíždí spousta lidí a fotí se s tulipány.

V parku Poldertuin Anna Paulowna bylo nádherně – měli tam záhonky tulipánů protkané spoustou cestiček a samozřejmě nesměly chybět rybníčky s mostky. Přítomné stromy ještě udržovaly ranní chládek a vrhaly příjemný stín na tulipány. I když je park relativně malý, tak jsme tam strávili zhruba hodinu.

Nabažení tulipánů jsme trochu změnili plán a projížďku mezi poli jsme odsunuli až na večer. Místo toho jsme zajeli na Afsluitdijk, což je velká hráz, která oddělila Zuiderzee na Waddenzee (slané) a IJselmeer (sladkovodní). Hráz je dlouhá 32 km a byla vybudována v letech 1927 až 1933. Zhruba 6 kilometrů od Den Oeveru se nachází Vlietermonument – památník této stavby. Z obou stran silnice je parkoviště a most pro pěší, který obě strany spojuje. Na jedné straně je rozhledna (bohužel byla zavřená). Trochu jsme se tam prošli a pokračovali dál – bohužel jsme museli jet až do půlky hráze, kde byl konečně most pro auta.

Marťa si našla, že u Dekamarktu v Den Oeveru bývá ve čtvrtek pojízdný stánek KAY – palingrokerij Den Oever, kde prodávají uzené palingy a další ryby. Takže jsme koupili dva a jeden kus uzeného lososa. Marťa pak zašla do Dekamarktu (místní značka supermarketu) a kupila nějaké bulky. Naše vize byla taková, že zajedeme do místního přístavu (Vissershaven), tam necháme auto a pěšky dojdeme k rozhledně na Waddenzee se jménem Waddenbelevingspunt. Trochu jsme nepočítali s tím, že tam bude hrozně foukat a nebude si kam sednout. Takže jsme se na rozhledně jen „rozhlédli“ a šli nazpět. Naštěstí je u přístavu na takovém zeleném vršku odpočinkové místo, kde lavičky byly přidělané k cca 1,5 m vysoké dřevěné zdi ve tvaru kříže. Všechny čtyři části byly volné, a tak jsme vybrali tu v závětří a vytáhli tu naši hostinu. Byli jsme poté sice neskutečně mastní, ale jak paling, tak i ten losos byly neskutečně šmakózní :-) .

V Den Oeveru jsme se dál už nezdržovali a přejeli jsme k hotelu do Den Helderu. Sundali jsme kola a po krátkém vybalení jsme se vydali podél pobřeží do Julianadorpu. Cyklostezka částečně vede po hrázi a poté zamíří mezi duny, kde se opět krásně vine jako had. Na mnohých místech jsou výhledny na krásné scenérie, např.:

ostrov Noorderhaaks
maják Lange Jaap
pevnost Kijkduin, kde se nachází akvárium s životem Severního moře a historickým muzeem. Pevnost byla zavřená, ale mě osobně nadchla, protože vnitřek byl zakryt velmi zajímavou střechou a muzeum samotné bude určitě také super.)
malá rozhledna na kraji dun, ze které byl pěkný výhled na okolní pole s tulipány.

U De Zandloperu jsme sjeli z dun a zamířili zpět do Den Helderu. Už bylo docela pozdě a hlavně nás čekal boj s větrem, protože až do teď nám foukal notně do zad. Projížděli jsme mezi poli tulipánů (i když některé už byly odkvetlé a některé byly dál od cyklostezky) až jsme se dostali do zalesněné oblasti u Stitching De Helderse Vallei. Našli jsme si tam lavičku a otevřeli sáček s želé kokiny, děti mezitím lozily na tamních překážkách. Až jsme toho měli dost, tak jsme vylezli na přilehlou rozhlednu a jeli zpět k hotelu.

Hned naproti hotelu se nachází Dutch Navy Museum, a tak jsme ještě úplně navečer vyrazili se sáčkem brambůrek na obhlídku ponorky HNLMS Tonijn a přilehlého areálu. Ani jsme však ty brambůrky málem nesnědli, jak tam foukalo a byla zima. Na pokoje jsme přišli zmrzlí jako hovínka.

Myslím, že jsme si tento den perfektně užili. A už je jisté, že do Den Helderu se ještě jednou otočíme právě kvůli těm muzeím :-) .

Odkazy na mapy: