Zeeland - na kole přes Middelburg, Vlissingen a Westkappelle

Hned další den jsme si naplánovali cyklo výlet po ostrově Zuid-Beveland, na kterém se nachází dvě pěkná historická města Middelburg a Vlissingen. Abychom nejezdili autem zbytečně na jih ostrova, tak jsme zaparkovali na severu v Oostkapelle. Naplánovali jsme si padesáti kilometrovou trasu přes Middelburg, Vlissingen a podél pobřeží do Westkapelle a zpět k autu.

Auto jsme nechali na parkovišti u kostela v Oostkapelle a na kolech se vydali zemědělskou krajinou do Middelburgu. Historické centrum města je obehnáno bastionovým opevněním s vodními kanály kolem dokola. Jako první nás uvítal větrný mlýn De Seismolen stojící na jednom z bastionů. U dalšího mlýnu De Hoop jsme dali brzký oběd (= lepeňáky), a poté se vydali pěšky do centra. Na Marktu jsme dali zmrzku a obdivovali pěknou radnici. Pak jsme udělali krátké kolečko k Abdijplein a zpět ke kolům.

Do Vlissingenu jsme se vydali podél kanálu „Kanaal door Walcheren“. Kopíruje jej sice silnice N661, ale cyklostezka je až za valem mezi silnicí a kanálem, a tak jsme jeli pěkně v zeleni podél dlouhé aleje kopírující vodu. Ani jsme se nenadáli a byli jsme na kraji Vlissingenu, kde jsme odbočili k nádraží a přístavu. Chvíli jsme tam koukali na zdymadlo, ve kterém byl člun celní správy, a pak pokračovali podél nábřeží směrem do centra.

Zajeli jsme si na Oude Markt, a poté k soše Michiela de Ruytera. Kdo by chtěl vědět o tomto Nizozemském námořním vojevůdci trochu více, tak mrkněte na pěkný film Admirál. U sochy jsme zavolali domů a snědli nasyslené české sušenky. Z města jsme vyjeli po Boulevard Bankert, kolem kterého stály samé vysoké budovy – hotely a bytové domy.

Cyklostezka se pak chvíli malebně vlnila mezi dunami, a poté sjela dolů za duny, kde byly listnaté lesy. Mezi nimi byly bungalovy, kempy a letní rodinná sídla. V Zoutelande jsme se stavili v pizzerii Il Punto na pozdní oběd. V centru pořádali trhy, a tak jsme se tam na chvíli koukli – třeba nás tam zaujme nějaká mlska. A taky, že jo – koupili jsme domácí stroopwafels .

Po Zoutelande byla dalším průjezdním místem Westkapele. Když jsme přijížděli, tak se nám naskytl pěkný výhled na věž kostala Westkapelle Hoog, na jejímž vršku vybudovali maják, a která tvořila s jezerem Westkapelsche Kreek pěknou scenérii. Myslel jsem si, že se ke kostelu dostaneme blíže, ale cyklostezka nás vedla na hráz a dále od centra Westkapelle.

Zhruba uprostřed mezi Westkapelle a Domburgem jsme zajeli k pláži a dali zhruba hodinový odpočinek. Voda byla studená, ale to nám nezabránilo chodit po částečně zapuštěných pilířích, které postupně zaplavoval příliv. Děti si to náramně užívaly a byly podle toho řádně mokré. Poté, co se příliv dostal až k naší dece (už jednou přesouvané), tak jsme řekli, že je čas se posunout dále. Do Oostkapelle nám zbývalo pár kilometrů a kvůli pozdním hodinám jsme se už nikde nezdržovali. Po cestě je však zajímavý Kasteel Westhove, u kterého se nachází podle obrázků pěkné lokální muzeum Terra Maris.

Večer jsme u „našeho“ mlýnu ještě poseděli u vínka, zatímco děti blbly kolem. Celý den vyšel na jedničku – od počasí, jízdy na kole, dobrém jídle (konečně v restauraci), zajímavostech až po večerní relax u mlýna.

Odkazy na mapy: