Brodění horním tokem Hloučely

V sobotu odpoledne jsem děti a babičku s dědou nalákala na super výlet. Bylo teplo, a tak jsem vymyslela, že se budeme brodit v říčce Hloučele. Ne ale přímo v Prostějově (jako vždy), ale že zkusíme zajet na její horní tok. Auto jsme nechali v Seči (na rozcestí Pod Sečí) a udělali okruh přes Okluky a Malé Hradisko zpět k autu. Děti byly natěšené a už od parkoviště vyhlížely, kde že je konečně ta slibovaná voda. Po necelém kilometru jsme narazili na pěknou zrekonstruovanou studánku V Seči. Osvěžení studenou vodou přišlo vhod. To jsme ještě netušili, jak moc studená bude voda v říčce Hloučele, které se tu také říká Okluka. Děti se začly brodit kousek za studánkou. Chvíli stavěly hráze, chvíli jen tak skákaly po kamenech a semtam zase vylezly na lesní cestu, protože voda byla fakt jako led (aspoň z mého pohledu). Před Oklukami jsme objevili další studánku – studánka v Oklukách. Od ní jsem Verču nalákala na „stezku bosou nohou“. Bylo tu krásné blatíčko a vím, jak se v něm Verča ráda rochní. Nenechala jsem ji v tom samotnou a také si sundala boty. Bosky jsme šly až do Okluk k bývalému rekreačnímu táboru. Tady jsme si trošku zavzpomínali, kousek se vrátili a pokračovali dál po červené a modré značce prudce do kopce směrem na Malé Hradisko. Skoro až nahoře jsme narazili na zajímavou odbočku ke Starému Hradisku – Keltskému oppidu. To jsme samozřejmě museli jít prozkoumat (cca 1km tam i zpět). Vedla tudy naučná vycházková stezka s několika tabulemi a z keltského oppida tu uvidíte spíš jen terénní náznaky a zbytky kamenů. Je odsud ale nádherný výhled na Drahanskou vrchovinu. Možná je toto místo i nějakých způsobem zakleté, protože náš Ondřej si tu zapíchl klacek do holeně, ten se mu tam ještě k tomu zalomil a nešel vytáhnout ani naší zkušené zdravotní sestřičce (babičce). Bála jsem se, že ho celou cestu k autu (ještě 4 km) budu muset nést na zádech. Ondra byl ale statečný, určitě ho to moc bolelo, ale nechal si nožku obvázat dědovým kapesníkem a pokračoval po svých. Původně jsem chtěla dojít k Malému Hradisku – Skřivánkovu a jít po červené značce kolem říčky Zábrany, kde se děti mohly znovu brodit. Na brodění jsme teď už ale mohli zapomenout a k autu se dostali přes Lipovský mlýn na Zábraně, ale kratší cestou přes les. S Ondrou jsem pak zajela do Prostějova na chirurgickou pohotovost, kde mu zapíchnutý klacek odborně vytáhli a ránu vydesinfikovali. Holt část kolem Zábrany si naplánujeme na jindy. Bylo tam krásně. Celkem jsme ušli 8 km.