4. den – pondělí 3. července „konečně na Korsice“
7:15 | Budíček, balení. |
7:45 | Snídaně: půl makovce, čaj. |
8:30 | Pěšky jsme sešli dolů k moři (asi 4 km) – nakonec tak šli skoro všichni. Voda byla ze začátku studená, pak dobrá. Čistá bez vln. |
11:45 | Odjezd z parkoviště u koupání do Livorna na trajekt. |
13:30 | Trajektem na Korsiku – 4 hodiny. Prošli jsme si celou loď, chvilku jsme seděli venku, ale tam foukalo, takže jsme pak seděli uvnitř, odpočívali a hráli karty. |
17:30 | Připlutí do Bastie. Autobus měl problém vyjet z trajektu – museli mu pod kola dát speciální koberce, aby neškrtnul zadkem a vozíkem o zem. |
19:00 | Příjezd do kempu, postavení stanu, koupání v bazénu, sprcha. |
21:30 | Večeře: hrachová polévka, špagety se sýrovou omáčkou. V noci asi ve 3 hodiny jsem letěla na WC – průjem (píše Marťa). |
Konečně vše začíná být tak jak má. Dopoledne se po čtyřkilometrovém sešupu koupeme v italském moři – výběr místa byl trochu složitější, protože já chtěl na skalách a Marťa na oblázcích. Nakonec jsme na oblázcích a je to lepší, potápím se s brýlemi a blbnu ve vodě. Marťan se koupe docela nesměle . Asi po hoďce a něco vyrážíme na sraz s autobusem a jedeme do přístavu, kde se naloďujeme na trajekt a plujeme na Korsiku. Plavba super, ale nakonec docela dlouhá a nezáživná. Na palubě hodně fouká, protože loď pluje rychle. Po připlutí do přístavu se díváme na drama s naším autobusem, který má problém dostat se z lodi. Podařilo se. Proplétáme se Bastií, a pak dál kolem pobřeží na jih a poté do středozemí až na severozápadní pobřeží, kde je v jedné vesničce kemp. Cesta nic moc, autobus má problém vyjet prudší kopce, takže se to trochu protáhlo. V kempu stavíme stan mezi dálnicemi pochodujících mravenců – docela jsme na ty stezky a ty spousty pochodujících mravenců hleděli. Dáváme si sprchu a já se pak ještě koupu v bazénu. Byli jsme asi unavení, protože na sebe s Marťou trochu rafáme . Večeře pozdě večer byla dobrá, po ní zase porada o tom jaký bude následující den.
PS: Jídlo vaří naše zájezdová kuchařka, řidič ji pomáhal, ale vadilo mu, že už nikdo jiný. Všichni stavěli stany, koupali se atd., takže jsem zaslechl něco jako: „že jim to není blbé“. Mě to blbé bylo, ale nic neudělal , a tak i kvůli tomu byl trochu rozladěný a nevrlý.