Meijendel - procházka v dunách

Dnes svítilo krásně sluníčko, a tak by byl hřích nevyrazit ven. Cíl jsme si dali poměrně malý: prozkoumat zase kousek dun u Meijendelu a dojít k moři. 

Vyrazili jsme až v 15 hodin – touto dobou se totiž už Holanďáci z výletů a procházek vrací a všude bývá volněji. Dnes to ale nějak nefungovalo. Závora u cesty na parkoviště u Meijendelu jasně říkala, že parkoviště je plné. A za ní docela dlouhá řada aut čekajících na povolení k vjezdu. Někteří to naštěstí vzdali, ale my ne. Předpověď vracejících se se začala plnit, auta z parkoviště odjíždět a my jsme konečně dostali zelenou.

Z Meijendelu jsme vyrazili po žluté značce směrem k moři (Strandroute). Po 1,5 km jsme z této cesty odbočili na stezku značenou zelenými kůly (Groene paaltjes). Čekali nás 2 km v dunách po uzoučkých stezkách, kde jsme téměř nikoho nepotkali. Všichni totiž buď hned míří na pláž nebo se projdou jen kolem Meijendelu.

Dál jsme pokračovali po žluté na naši známou nudapláž (Naaktstrand). Slunce už tou dobou bylo docela nízko a my jsme se těšili, že snad konečně uvidíme západ slunce do moře. Moře bylo rozbouřené a na pláži byla spousta mořské pěny. Děti se bavily utíkáním před vlnami. Samozřejmě se několikrát nepovedlo a boty měly mokré. K autu nám zbývaly 2 km po pláži a pak 2 km po cyklostezce do Meijendelu. Došli jsme až za tmy. Ušli jsme 9 km a krásně jsme se provětrali.