Město Albrechtice a rozhledna na Hraničním vrchu

Někde jsme viděli rozhlednu na Hraničním vrchu u Města Albrechtice a řekli jsme si, že si k ní někdy uděláme výlet. Tuto myšlenku pak nadále podpořil strýc s tetou, kteří už tam byli a řekli nám, že to tam je fajn. Naplánoval jsem tedy okružní výlet a dopoledne jsme autem vyrazili na tu štreku nahoru do jednoho z nejsevernějších cípů Moravy.

Tím, že jsme se nedávno po mnoha letech přestěhovali z Nizozemska a tady „doma“ jsme rovnou nastoupili do práce a začali přemalovávat celý byt, tak jsme potřebovali vyrazit někam na pohodovou procházku :-) .

Tím, že jsme vyrazili kolem desáté, tak jsme se po cestě stavili na obědu v restauraci U Kvasničků v obci Krásné Loučky kousek nad Krnovem. Měli to tam pěkné a jídlo bylo dobré.

Jako výchozí bod v Městě Albrechtice jsme si zvolili malé parkoviště u kostela. Vydali jsme se směrem k městskému turistickému okruhu, abychom se vydali po jeho severní části. Stoupání po této stezce nahoru na Hraniční horu bylo příjemné – šlo se na hraně luk a lesa po úzké vychozené pěšince, ze které byly pěkné výhledy a na člověka tam trochu dýchal ten klid okolního „zapadákova“ :-) .

Sama rozhledna mě osobně moc nenadchla – raději mám rád dřevěné rozhledny a ještě raději ty, které jsou nějak důmyslně vymyšlené a jiné než typu „loveckého posedu“. Na druhou stranu, pokud se naskytne možnost využít dvou telekomunikačních věží, tak proč ne? Rozhledna nabízí krásný kruhový výhled do okolí.

Dále jsme pokračovali ke Krečkově studánce. V této části již bylo více lidí, převážně mladé rodinky s dětmi, které si užívali naučné pohádkové stezky. Myslím, že naše děti už pomalu z takových stezek vyrůstají, ale i tak si něco vyzkoušeli. Podél cest rostlo plno ostružin, a tak jsme se každou chvíli zastavovali a trhali do pusy.

Cesta zpět už nebyla tak záživná. Sešli jsme do vísky Rudíkovy a dále pak po okruhu podél vrchu Dubí. V Rudíkovy mi však dalo hodně práce přesvědčit rodinku, abychom šli dále po okruhu. Oni by nejraději šli rovnou po cyklostezce k autu – prý je bolely nohy.