Cyklostezky kolem Bečvy

Na konec léta jsme si naplánovali s naší obvyklou bandou cyklovýlet kolem Bečvy s dvoudenním přespáním v kempu v Rožnově pod Radhoštěm. Celkem jsme vymysleli tři etapy:

Horní Bečva – Rožnov pod Radhoštěm (15 km)
Rožnov pod Radhoštěm – Teplice nad Bečvou (42 km)
Drahotuše – Přerov (28 km)

My s Marťou jsme již horní část cyklostezek kolem řeky Bečvy projeli, ale to bylo dávno a navíc jsme nepokračovali dál až do Přerova. Tentokrát jsme tedy projeli spíše tu spodní část a po menších úsecích, tak aby všechny dětičky výlety zvládly.

Horní Bečva – Rožnov pod Radhoštěm

První den jsme zvolili cyklovýlet kratší, protože jsme se všichni sjížděli z okolí Olomouce či Prostějova. Navíc mělo být pěkné počasí a chtěli jsme si užít koupačky v bazéně, který se nachází přímo v kempu.

Nejdřív jsme se však šli vykoupat do vodní nádrže Horní Bečva, u které jsme nechali auta. Do kempu v Rožnově to bylo opravdu kousek a jen z kopce. Pro chlapáky tatínky to bylo samozřejmě málo, a tak jsme si to dali ještě jednou a to nahoru pro auta :-) .

Odkazy na mapy:

Rožnov pod Radhoštěm – Teplice nad Bečvou

Tento den jsme začali tam, kde jsme předchozí den skončili, tj. na cyklostezce jak jinak než u Bečvy. Projeli jsme Rožnovem, a pak už po pohodové stezce až do Valašského Meziříčí. Tam jsme chvíli pobyli na dětském hřišti a přečkali kratší dešťovou přeháňku. Poté následoval opět kus šlapání do pedálů a nekonečný příliv dotazů „kdy už tam budeme“ či záludnější od manželek „už mám hlad, kdy už tam budeme“.

Naštěstí naše plánované místo pro občerstvení nás nezklamalo – výletní restaurant Jachta byl otevřený, vařilo se tam a našly se i volné stoly. Musím říci, že naše očekávání byla naplněna, stejně jako naše hladová břucha.

Dojet do Teplic na vlak to ještě pár kilometrů bylo, ale zvládli to i ti nejmenší :-) . Tam však celá sranda teprve začala, protože jsme se všichni chtěli s koly vlézt do „panťáku“. Když to teď počítám tak nás bylo 6 dospělých a 6 dětí :-) . No, nakonec jsme se vlezli, ale byli jsme s koly i v uličkách mezi sedačkami a ostatními lidmi. Tu chvilku do Valašského Meziříčí jsme nějak přežili, ale tam nastalo ještě lepší rodeo – měli jsme přestupovat do malého motoráku od dvou vagónech. Přestup se neobešel bez menšího řevu, když si jedno z dítek narazilo na schodech v podchodu řídítka do pusy. Asi však při nás stála ten den štěstěna, protože i tento druhý přesun jsme zvládli a po pár minutách všichni vystoupili v Radhošti. Děkujeme průvodčím, že nás do vlaků nechali vůbec nastoupit :-) .

Abychom si trochu zvedli náladu, tak jsme zajeli do Rožnovského pivovaru, kde jsme si dali pár piv a nějaké mlsky z tamní cukrárny. Vše doporučujeme – ceny tentokrát opravdu odpovídaly kvalitě :-) .

Odkazy na mapy:

Drahotuše – Přerov

Poslední den našeho putování kolem Bečvy jsme věnovali úseku mezi Hranicemi nad Moravou a Přerovem. Na cyklostezku jsme najeli kousek od Drahotuší, kde jsme nechali auta. Mě se tato část kopírující kopce s hradem Helfštýnem líbila asi nejvíce.

Kolem oběda jsme vyhlíželi nějaké místo, které uspokojí různé chutě naší bandy. Mě se líbil uzený kapr v občerstvení u Jadranu, ale tato varianta byla nakonec přehlasována a skončili jsme v moterestu Osečanka v Oseku nad Bečvou. Dobře jsme udělali, protože tam měli dobrá „meníčka“ a před motorestem dětské hřiště. Navíc jsme tam přečkali nepříjemnou přeháňku.

V Oseku jsme se rozdělili – řidiči jeli zpět stejnou cestou pro auta a ženy s dětmi vyrazily dojet Bečvu až do Přerova. My, tj. chlapáci, jsme zvládli naši cestu zpět v pohodě, kdežto naše dámy a ratolesti někde cestou zabloudili na pole (prý tama vedla cyklostezka). No a vzhledem k předchozím dešťům to nemohlo dopadnout jinak než hrou na to, kdo bude špinavější. Celá tato taškařice skončila v Přerově na myčce aut, kde bylo potřeba umýt nejen kola, ale i cyklisty :-) . Asi nemusím zmiňovat náladu, která se dala měřit na škále od „smrtící pohled“ přes „zatnuté zuby“ až po „mouchy sežerte si mě“ – naše dítka byla někde u těch much :-) .