Levada do Rei (PR18) a Santana

První levadou na Madeiře se pro nás stala Levada do Rei aneb Královská levada kousek od městečka Santana. Tato levada vede po úbočí jednoho z údolí a poskytuje krásné výhledy do hor i na vzdálené moře. I s cestou zpět nám trvala zhruba čtyři hodiny pohodové chůze, s blbnutím, focením a sváčou na konci cesty. Počasí nám vyšlo a levada se nám ukázala v celé své nádheře – musím říci, že předčila naše očekávání. Po návratu k autu jsme ještě zašli do místní restaurace Quinta Levada do Rei na nějaké mlsky. Cestou zpět jsme se stavili ještě v Santaně v místním venkovním skanzenu a na koupališti ve Faialu.

Levada do Rei

Podle mapy jsme věděli, že když přijedeme později, tak se nám bude těžko parkovat ve výchozím bodě levady. Takže před desátou jsme už byli na místě u restaurace Quinta Levada do Rei. Zaparkovali jsme kousek od cedule . Pro jistotu jsme se ještě zeptali místního řidiče taxíku jestli to je OK a bylo nám to potvrzeno .

Cestou tam jsme nepotkali moc lidí, a tak jsme si užívali ničím nerušených výhledů a kochali se vší tou zelení. Na konci levady je umělá nádrž a když se vystoupí ještě o kousek dál (není to tam už dobře průchozí), tak se dá dojít až k malé tůňce s vodopádem. Kousek před ní jsme si dali náš „lepeňákový“ oběd a krmili drobky malé přítulné ptáčky.

Zpáteční cestu si naše děti užily. Nejdříve se „osprchovaly“ v jednom z vodopádů skrápějících stezku, poté si pouštěly kanálem lodičky a nakonec se rozhodly kanálem přímo jít (hlavně Verča, která je náš boso-chodec).

Jako pomyslnou třešničku na dortu jsme navštívili restauraci a dali jsme si limonádu Brisu, kafe a maracujový dezert (mňam). Já jsem si tam koupil láhev rumu William Hinton 6 Anos (na letišti jsem mu pak koupil jeho bílého brášku). Když jsem se poté díval různě na ceny, tak v té restauraci jej měli nejlevněji .

Odkazy na mapy:

Santana

V Santaně jsme se stavili jen na skok, protože jsme potřeboval koupit něco v tamním obchodě, a tak jsme se rovnou koukli do centra. Mají tam známý skanzen původních domků se slámovými střechami. Je to taková turistická atrakce, která nám nic moc neříká.

Další pomyslný skok jsme udělali k „Rocha do Navio“, kde je známá lanovka (v době kdy jsme tam byli, tak byla nefunkční). Takže jsme udělal pár fotek útesů a jeli dál.

Koupaliště ve Faial

Málem jsem zapomněl zmínit, že jsme se ještě stavili v přírodním koupališti ve Faialu. Jedná se o malou umělou zátoku u moře s pěkným zázemím. Bylo horko, a tak jsme byli rádi, že ze sebe můžeme smýt pot a sůl z výletu . Stačila nám tam zhruba hodinka a jeli jsme do apartmánu na nějakou večeři.