Levada Caldeirao Verde a do Inferno (PR9)

Podle našich zvyklostí měl být dnes odpočinkový den, ale ze severovýchodní části Madeiry se zítra přesouváme na západ do Porto Moniz, a tak jsme vyrazili ještě do další vyhlášené destinace v této části. Tou je levada Caldeirao Verde a do Inferno nacházející se kousek od Santany. Jako výchozí místo jsme si zvolili Queimadas, kde se nachází docela velké parkoviště a malá farma s restaurací a infocentrem (je tam parkovací automat). Délka jedné cesty až k vodopádu do Inferno je 8,7 km.

Trasa ze začátku vede po široké a docela „nudné“ cestě, ze které se postupně stává úzká pěšina podél kanálu. Tím, že je tato trasa vyhlášená je potřeba počítat se spoustou lidí. My jsme přijeli docela brzo, takže cesta tam byla v pohodě, ale nazpátek už jsme se museli na úzkých chodnících navzájem pouštět.

Kanál s pěšinou je zasazen vysoko do prudkých svahů, takže často je hned za provazovým zábradlím „džuzna jak do pr…“ :-) . Je potřeba si vzít i čelovku, protože trasa vede skrze několik tunelů. Celá cesta až k vodopádu Inferno je naprosté dobrodružství. Kousek před vodopádem Verde se stezka zařezává do tunelů a na chvíli vychází v rokli mezi vysokými stěnami u umělé laguny s vodopádem. K vodopádu Inferno je potřeba pokračovat dál a vstoupit do dalšího tunelu. Na konci celé divoké štreky vás čeká vysoký vodopád Inferno, který padá do přírodního krásně modrého jezírka. Musíte však počítat s tím, že bude chvilku trvat než si jej pěkně vyfotíte bez nějaké cizí hlavy nebo nohy :-( .

Cestu zpět jsme zvládli daleko rychleji a někteří museli i ke konci běžet, aby mohli na WC na parkovišti ponechat nějaké přebytky :-) . Pro zakončení tohoto super výletu jsme v malé kavárně v Queimadas koupili opět nějaké mlsky a chvíli poseděli venku – sice trochu mrholilo, ale to nevadilo.

Po tomto výletě jsem si říkal, že to s levadami na chvíli stačí :-) . Naštěstí je však každá trochu jiná, a tak jsme i další dny zkusili další, tentokrát na jižní straně ostrova.

Odkazy na mapy: