Funchal
Na prohlídky měst moc nejsme, ale být na Madeiře a nenavštívit Funchal by asi byla chyba. Takže jsme si vymysleli následující plán:
- Tropické zahrady Monte Palace
- ulička Parque Almirante Reis
- trh Mercado dos Lavradores
Tropické zahrady Monte Palace
Auto jsme zaparkovali zhruba 10 minut chůze od vstupu do zahrad na neplaceném parkovišti – bylo skoro prázdné (Estr. da Corujeira). Než jsme došli ke vstupu, tak jsme minuli nástupní místo atrakce známé jako Carreiros do Monte. Jen jsme kroutili hlavami, ale pro většinu turistů na Madeiře je toto asi ta pravá „hitparáda“.
Zahrady byly fajn a líbilo se nám tam. Mě uchvátila historie Madeiry vyobrazená na sérii obrazů z dlaždiček. V jedné budově měli sbírku minerálů se spoustou velkých geod ametystů. Ve spodní části je japonská zahrada a vyhlídkové místo, ze kterého je vidět na celé město pod vámi. Podél západní zdi můžete pozorovat na silničce kopírující zeď zahrady již zmíněné sáně Carreiros.
Centrum
Od zahrad jsme sjeli přímo dolů po takové šílené cestě až přímo do centra a zaparkovali v parkovacím domě „Parque Almirante Reis“. Zvyklí na ceny za parkování v Nizozemsku nám cena 1,5 € za hodinu parkování v centru vyloudila úsměv na tváři.
Nejdříve jsme vyrazili do uličky „Rua de Santa Maria“, která je
známá svými různě namalovanými vstupními dveřmi tamních domů. Došli
jsme až k pevnosti „São Tiago“ a zpět jsme se vraceli uličkou blíže
k moři. Byl čas oběda, a tak jsme pokukovali po zahrádkách venkovních
restaurací a nemohli se rozhodnout kam vpadnout. Nakonec volba padla na
pizzerii Xarambinha. Pizza
byla výborná, ale vedle u stolu si dal jeden pán tuňáka dělaného
žhavém kameni a donesli mu snad půl kila tuňáka a vypadalo to
fantasticky – tak snad příště 
.
Dále jsme pokračovali na místní trh (hlavně zelenina a ovoce, ráno také ryby). I když je prý nechvalně známý svými vysokými cenami, tak ani my jsme neodolali a koupili si pár exotických kousků místního ovoce.
Z trhu jsme šli dál do centra ulicí Rua Doutor Fernão de Ornelas, kde jsme dali výbornou zmrzku v Gelateria Italiana Venezia. Zbytek procházky už byla pro typická nezáživná chůze mezi baráky a je jejich výlohami, kostely apod. Na dohled od kruhového objezdu s fontánou Rotunda do Infante jsme to otočili a podél moře jsme došli zpět k autu.
Zbytek odpoledne jsme strávili v našem ubytování Village Cabo Girao.
