Na kole z Náměště na Hané

Na neděli jsme si s Raďou naplánovali cyklovýlet. Oba jsme měli stejnou myšlenku – chtěli jsme si projet kopečky severozápadně od Náměště na Hané. Jen teda Raďa měl představu, že vyjedeme na kole už od nás a budeme se vracet přes Litovel a Pomoraví. To jsem mu odmítla a navrhla, že do Náměště dojedeme autem a pak to tam různě obkroužíme po neznámých cestách. Nechtělo se mi jezdit pořád po stejných stezkách, po kterých jezdíme kratší projížďky ve všední dny (směr Hynkov a také směr Náměšť docela známe). Trasu jsem tedy měla naplánovat já.

Měla jsem vytipovaných pár „minicílů“, ale dát to dohromady mi dalo docela zabrat. A to jsem se radši jako vždy nedívala na vrstevnice. Nakonec jsem si dala dohromady okruh cca 45 km. Z Olomouce jsme vyjeli až někdy po 11. hodině. Slunce už docela peklo a odpoledne mělo být přes 30 stupňů. V Náměšti jsme vyrazili směr Terezské údolí. Po naučné stezce jsme dojeli až do Laškova. Tady jsme okoukli místní zámek a koupací biotop. Další zastávkou byl Krakovec. Sem jsme jezdila na letní tábory na prvním stupni ZŠ. Areál se zámkem je dnes v soukromých rukách a je obehnaný vysokou kamennou zdí, takže dovnitř nelze vůbec nakouknout. Škoda. Krátkou odbočkou z naplánované trasy jsme si zajeli ke kapli Sv. Antonína, odkud byl krásný výhled. Dál jsme z Krakovce pokračovali po lesní asfaltce Rakovským údolím. Na rozcestí Ve Žlebě jsme odbočili na modrou značku a dojeli na Ochozskou kyselku. Ta byla příjemným osvěžením.  

Dál po modré jsme se kolem Ochozského mlýnu dostali na silnici a po ní do Rakové u Konice. Tady byla plánovaná zastávka v samoobslužném bistru, kde si můžete sami načepovat pivo z Velkorakovského pivovaru. Na zahrádce jsou i různé automaty na prodej nealkoholických nápojů, kávy a pizzy, ale také si zde třeba můžete koupit krkovičku nebo špekáčky a opéct si je na místním ohništi. Zajímavý koncept.

Další zastávkou byl bývalý větrný mlýn v Hačkách. Scénérie s mlýny nám po opuštění Nizozemska chybí, a tak jsme se mohli pokochat aspoň tímto místním. Dali jsme si zde bulky s řízkem, co zbyl ze sobotního oběda. Vedro se stávalo nesnesitelným a já jsem byla úplně přehřátá, i když jsem dostatečně pila. Nad Hačkami se nám otevřely nádherné výhledy na Kosíř, Prostějovsko a dál. Sjeli jsme do Bohuslavic a za nimi dál do Vilémova. Tady byla naše poslední zastávka v minimlékárně. Nejdřív jsme si dali místní smetanovou zmrzlinu, a pak jsme zde ještě nakoupili nějaké sýry. Zbývalo už jen dojet k autu do Náměště. Nakonec to bylo jen 37 km, ale v tom horku to bylo tak akorát.