Do Repech a zpět
Po týdnu mojí neschopenky jsme se s Marťou přesunuli na víkend z Prahy
do Prostějova. Domluvili jsme si pár zahrádek a lehkou projížďku na
kolech. V sobotu ráno jsme vstali v devět hodin již do nechutně parného
dne. Nejprve jsme šli do města omrknout nějaké cyklodresy pro Marťu, nic
zajímavého jsme však neobjevili, a tak jsme po různých peripetiích
(zapomenuté klíče od bytu) dorazili domů a připravili lehký oběd
z těstovin a brokolice. Po obědě jsme si na chvíli lehli a asi kolem druhé
jsem zavolal Áje a Raďovi, kteří již v tu dobu měli být dávno na
projížďce do Protivanova, zda si dáme někde sraz. Docela jsem zalapal po
dechu, když mi Ája řekla, že nikam nejeli – prý ji bolí nohy, je vedro
a podobné kydy .
Nakonec jsme se domluvili, že je vyzvedneme na chatě u Plumlovské přehrady
a pojedeme dále kolem Podhradského rybníka přes Soběšuky
a Hamry až do Repech a
tam, že se uvidí.

Hamry – Vzorná obec
Ty dva lenochy jsme právě zastihli, když obědvali v restauraci Na
panelu. Musel jsem trochu Áju přesvědčovat, že do „kopce“ moc
nepojedeme a nakonec
jsem plácl, že to je tak 15 km tam – musel jsem trochu mlžit
. Poté, co tedy prošel
finální návrh Repešským žlebem nahoru do Repech, a pak možná dál do
Protivanova, kde jsme se měli stavit u kamarádky Broni na buchty, se ti dva
rychle převlékli a vyrazili jsme. Docela uvolněně jsme si projeli Repešský
žleb, kterým se po celé jeho délce vine pěkná asfaltka a na konci si
užili trochu toho kopce. Taky jsme si užili pohledy na dvě docela pěkné
holky v plavkách
(tedy já a Raďa), u kterých se pak Marťa zastavila, protože jedna z nich
prý byla naše kámoška Emča – huh?
. Nahoře nad Repechama jsme chvíli přemýšleli,
jestli se vydáme ještě dál do Protivanova, ale nakonec jsme dostáli slibu
těch 15 km a jeli jsme po stejné cestě šupem dolů zpátky.
Ještě v Repechách si Raďa všimnul fakt pěkné chalupy a vzpomněl si,
že se objevila v pořadu ČT1 Chalupa
je hra (ta husa na začátku pořadu je v Repechách pořád a když jsme
projížděli byla na nás pěkně škaredá). Na spodku vesnice je prý
nějaké občerstvení, ale nic jsme nenašli, a tak jsme jeli až dolů do
Hamer, kde jsme poseděli na malé zahrádce jménem Hamerika .
Vrchní a asi i majitel v jedné osobě nám donesl s láskou natočené, tak akorát studené, prostě vynikají Vyškovské pivo a chvíli s námi pokecal. Příjemně schlazeni jsme dojeli domů do Krasic, kde jsme chvíli pokecali s Martininými rodiči a navečer jsme vyrazili zase s bandou k Čápovi na makrelu.
Radim | 31. 5. 2008 So 15.32 | Cykloturistika | Tisk | 681x
Komentáře k textu
Jel jsem ten den dopoledne podobnou trasu na stejném kole jako Radim – http://mick007.sblog.cz/2008/06/01/309
4. 6. 2008 St 21.36