9.den – sobota 8. července „Mt. De Oro a kaskády Anglais“

„Ranní ptáče dál doskáče“, tak tuto průpovídku jsem si musel říkat, když jsem o dovolené vstával ráno v 5:50 . Ale stálo to za to. Předchozí den jsem si vše nachystal, a tak se ráno jen sbalil, vyčistil zoubky a došel k autobusu, kterým jsme vyjeli trochu výš do výchozího postavení. Sešlo se nás jen pár (tak jedna třetina), ostatní zůstali v kempu a lenošili. Marťu bolely nožky ještě z výstupu (nebo spíš ze sestupu) na Monte Cinto, a tak dnešek využila k odpočinku a regeneraci. Výstup byl perfektní, ráno se šlo hodně dobře, takže tempo a nasazení bylo vysoké. S dvěma přestávkami jsme byli nahoře asi za 3 hodiny. Počasí bylo ze začátku taky fajn, hory a výhledy impozantní hoho. Na vrcholu jsme chvíli setrvali, udělali vrcholové foto a za trochu zhoršujícího počasí jsme začali sestupovat dolů. Sestup jako obvykle nic moc, potkali pár lidí, já fotil kytky, kecal s holkami a tak. Během klesání se obloha zatáhla a slunce nebylo moc vidět. Asi v polovině sestupu jsme došli ke kaskádám „Anglais“. Ty byly vytvořeny malým potůčkem, který jak padal z hor vytvářel malebné tůňky a kaskády. Jarda říkal, že za teplého počasí jsou kaskády obleženy lidmi.Tentokrát jsme tam však byli jen my a pár turistů. Šli jsme touto vodní pohádkou pořád dolů, až jsme se dostali k holkám, které byly až skoro na začátku. I když nebylo bůhví jak teplo a voda byla poměrně studená, tak jsem do ní hupsnul a chvíli se v ní rochnil, bylo to super po takovém výletě . Pak už jsme se vydali zpět k autobusu do kempu. Cestou jsme procházeli kolem několika „opičích“ lanových drah. Říkali jsme si, že v Čechách musíme nějaké zkusit. Po večeři jsme se pomalu začali trousit k autobusu, kde se pořádala bečka na počest zájezdu a zájezdníku . Pivo nebylo moc studené a navíc bylo nějak vyčpělé, ale bylo to pivo . Kecalo se a hlavně zpívalo, Honza překvapil a celou dobu brnkal na kytaru a zpíval. My s Marťou jsme vydrželi do prvních náznaků prázdné bečky a šli docela unaveni spát.