Vinobraní v Litoměřicích
Každý rok v Litoměřicích pořádají vinobraní. Tentokrát to
vyšlo na poslední víkend v září a my děkujeme Tomovi, že nás sem
pozval. Mohli jsme tak strávit spolu s Marťou poslední víkend před svatbou
v pohodě, oprostěni od všech svatebních starostí . Původně jsme měli
vyrazit už v pátek, ale nakonec jsme dojeli k Tomovi až v sobotu někdy
kolem poledne.
Lazáně
Kromě nás už v Litoměřicicíh byli Robert s Evou. Všechny tři jsme
našli v pohodové „ranní“ náladě . Večer prý docela obstojně popíjeli, a tak
vstávali trochu později. Tomáš pobíhal po bytě v trenýrkách a
připravoval na oběd lazáně. Musím říci, že něco podobného jsme
s Marťou viděli poprvé
– Tom je prostě megaloman. Lazáně dělal ve velkém
římském hrnci a jen masa koupil na 2,5 kila. Česneku nepoužil dva či tři
stroužky, ale rovnou dvě velké palice. Pro bešamelovou omáčku použil snad
celé máslo a v tomto výčtu bych mohl pokračovat. Bylo na něm vidět, že
lazáně v tomto měřítku nechystal poprvé a taky to podle toho vypadalo a
hlavně chutnalo. Byly prostě vynikající a i pro kulinářského experta by
byly královským pochutnáním. Trochu se projevila i moje lakota, protože
jsem byl rád, že do Litoměřic nakonec přijelo jen pár lidí, a tak to
zbylo vše pro nás – mňam
.
Vinobraní
Kolem třetí jsme konečně vylezli z Tomova brlohu. Venku bylo nádherné babí léto, a tak jsme se vydali jen v tričkách (ti chytřejší si vzali na večer i něco teplejšího). Vstupné do placené části centra stálo 120 Kč na jednoho. Přišli jsme tak akorát, takže jsme stihli i příjezd krále Karla IV. se svým průvodem (stihli to i Robert s Martinou, kteří přijeli autem z Prahy). Poté jsme už jen chlastali burčák a jedli různé mlsoty. Ještě ze začátku jsme obešli i další pódia, umístěná na jiných než hlavním náměstí. Ze skupin, které hrály na hlavním pódiu nás zaujal Kryštof, No Name a večer bombastičtí Olympici. Mrkli jsme se i na jazzovou scénu. Večer jsme se i my prozíravější vratili k Tomovi domů a oblékli si ještě něco navíc – navzdory teplotě přes den, byla noc nechutně studená. Robert s Marťou pak odjeli a nás pět se vrátilo zpět do města na ohňostroj. Tak před půlnocí jsme to vzdali a šli domů. Před spánkem jsme si dali ještě pár panáků Tomovy výborné slivky a šli do hajan.
Vinobraní se mi moc líbilo – pořadatel sehnal supr interprety všech
možných žánrů, takže snad všichni si přišli na chuť. Všude bylo plno
burčáku (přišel nám trochu dražší – chtěli 60 Kč za litr), a tak
se nebylo čemu divit, že asi po hodině, kdy jsem vypil asi litr, mi to
v bříšku neudělalo moc dobře a byl jsem celé odpoledne nafouknutý jako
sud . Kromě burčáku
byly všude taky stánky s jídlem, a mě osobně překvapilo, kolik tam bylo
stánků s trdelníky. Jedinou nevýhodou byly ty davy – stejně jako my
využilo pěkného počasí a celé akce hromady lidí.
Nedělní pohoda
Ráno vypadalo trochu jinak než jsem si představoval. Mělo být pěkně,
ale místo toho byla mlha. Věděl jsem, že se to za chvíli zvedne a bude
pěkně, ale za žádnou cenu bych o tom nepřesvědčil ostatní. Jakmile jsme
se probrali, tak nám všem Robert udělal vynikající hemenex, a poté jsme
zalehli k Tomovi do obýváku a obdivovali jeho novou televizi. Nakonec jsme
skončili u toho, že jsme se až do jedné hodiny koukali na Wall E . Jak jsem předvídal,
venku se udělalo krásně, a tak jsem všechny kromě Toma vyhnal na podzimní
procházku.
Vyšli jsme si na Mostnou horu, kde jsme chtěli zajít na věž a pak do restaurace, ve které už jsme jednou byli. Věž byla zavřená, restaruace naštěstí ne, a tak jsme skončili u jednoho pivka. Pokračovali jsme dál na Kočku, kde jsme udělali pár pěkných fotek. U Toma jsme si po návratu dali ještě zbytek lazání a po čtvrté vyrazili do Prahy.
Víkend jsme zakončili překvapivě úklidem. Měli jsme doma už takový
bordel, že už to nešlo vydržet a jak jsme byli nadšení z dobře
povedeného víkendu, tak nám to šlo samo .
Zbytek fotek najdete v galerii.
Radim | 27. 9. 2008 So 22.19 | Cestování, Česká republika | Tisk | 614x