Svatební přípravy

Přípravy na svatbu jsme nijak horlivě neřešili. Za to naši rodiče měli pořád strach, že to nemáme šanci zvládnout. Museli jsme podávat pravidelný reporting Sem tam jsme mrkli pro inspiraci na bereme.cz, ale jinak jsme si vše zařídili podle svých představ.

Zasnoubení

Žádost o ruku proběhla velmi netradičním způsobem v květnu během jednoho z našich cyklovýletů na velmi krásném místě, vysoko vysoko v horách 

Setkání obou rodin

Oficiální setkání obou rodin proběhlo 5.7.2008 v šenku Svatováclavského pivovaru v Olomouci. U báječného oběda se domlouvalo, kdo co zařídí a zaplatí. V podstatě to proběhlo velmi rychle a bez problémů. Naši si vzali na starost svatební cukroví a koláčky, Raďovi rodiče fotografa a hudbu, a my s Raďou vše ostatní.

Termín svatby

Raďa vždy když se zmínil o svatbě, tak si ji představoval na babí léto. Musím říct, že mě trošku děsilo to, že se přece nedá naplánovat, aby bylo na podzim krásně slunečno a teploučko. Nic jiného nám z časového hlediska ale stejně nezbývalo. V červenci jsme jeli na dovolenou a svatební přípravy začali řešit až během srpna.

Obřad a hostina

O místě obřadu jsme neměli vůbec jasno. Přemýšleli jsme o nějakém zámku, parku, pevnůstce, popř. radnici v Olomouci nebo v Prostějově. Raďa měl i trošku sci-fi nápady jako byla svatba v balonu nebo na vysílači na Pradědu. Výběr jsme museli skloubit i s místem hostiny, jelikož námi vybrané termíny byly už hodně obsazené. Poprosili jsme naše rodiče, aby vytipovali pár míst, kam bychom se mohli podívat a domluvit. V Prostějově jsme obešli Galu, Hobit a Hanou, ale nic nás pořádně nezaujalo. Napadla mě pak restaurace U tří bříz, kde měla svatební hostinu jedna moje spolužačka. Zašli jsme se tam podívat a velmi příjemná provozní paní Coufalová nás hned přesvědčila, že toto bude to správné místo. Bohužel na září již měla všechny termíny obsazené, tak jsme ještě hned běželi na radnici se zeptat, jak jsou na tom s obřady v říjnu. Vybrali jsme hned první sobotu 4.října v 12:30 a zase utíkali zpátky do restaurace potrvdit termín a složit zálohu 1.000 Kč. Na podrobnostech jsme se domlouvali až asi 3 týdny před svatbou. Prostějov jsme vybrali i z toho důvodu, že odsud pochází většina rodiny a našich kamarádů.

Výzdoba

Svatební tabuli jsme si nechali připravit v barvě champagne a ve tvaru písmene T. Na stolech byly různé korálky, kamínky, řetízky, svíčky a růže.

Oběd

Na oběd jsme objednali přípitek skleničkou metropolu, svatební polévku s játrovými knedlíčkami a jako hlavní chod svíčkovou se šlehačkou a brusinkami.

Večerní raut

Raut byl nachystán na 18. hodinu, kdy měli dorazit naši kamarádi. K dispozici byl hovězí gulášek, kuřecí a vepřové miniřízečky, bramborový salát, masové a sýrové rolády a spousta obložených mís. Jediné fotky z rautu nafotil Martinin táta na svůj mobil.

Nápoje

Pití jsme také řešili formou samoobsluhy u rautového stolu, popř. na baru se dalo objednat točené pivko, kofola i cokoliv jiného.

Svatební šaty

O svatebních šatech jsem neměla vůbec žádnou představu. Od dvou kamarádek jsem dostala doporučení na salon Ariana v Olomouci. Nejsem z těch, které si na sebe navlečou desítky šatů a pak se rozhodují. Zkusila jsem asi troje a hned jsem si vybrala. Rezervovala jsem si je zálohou 2.000 Kč. Paní mi k tomu ještě slíbila, že mě v salonu učešou a nalíčí, abych si zavolala následující pondělí a domluvila se na konkrétní hodinu. K mému rozčarování si ale paní kadeřnice na 4.10. naplánovala výlet do Prahy a kosmetička zase školení v Třebíči. S tím jsem nepočítala a chtěla jsem rezervaci šatů zrušit (představovala jsem si kompletni služby). Samozřejmě to šlo, ale záloha na šaty byla nevratná. To mě docela vytočilo, mohli vrátit alespoň část, když jsem to rušila tak dlouho dopředu. No nic, pro příště jsem poučená a tento salon dále doporučovat nebudu.

Šatičky jsem si nakonec zamluvila 3 týdny před svatbou v Prostějově ve svatebním studiu Styl na Partyzánské ulici. Byly korzetové, smetanové barvy a velmi lehoučké. Navíc byly tak dlouhé, že mi je slečna při mé výšce musela zkracovat! Půjčila jsem si tam i boty (nemohla jsem žádné sehnat a navíc mi přišlo zbytečné je kupovat, když bych je měla stejně asi jen ve skříni). Na zkoušce jsem si ještě vybrala bižuterii na krk a naušnice, závoj a kabátek. Jako pozornost podniku jsem dostala i krásný podvazek.

Oblek ženicha

Raďa oblek neřešil – kupoval si před pár lety oblek na plesy, který využívá opravdu velmi zřídka. Menší zádrhel nastal asi 3 týdny před svatbou, kdy ho kontrolovala jeho mamka a zjistila, že je na přední straně celý flekatý od mastných skvrn. V čistírně dělali trošku cavyky, ale nakonec ho krásně vyčistili. Koupili jsme k němu košili v barvě champagne a nádhernou kravatu v setu v kapesníčkem a manžetkami.

Svědci

Oba s Raďou jsme měli hned jasno, koho bychom rádi požádali, aby nám šel za svědka. Nejdříve se Raďa domlouval s Raďou Kozákem, který šel shodou okolností na svatbu svému taťkovi den předem. Já jsem pak poprosila svoji sestru Ivu. Oba byli perfektní a moc jim děkujeme, že se zhostili této úlohy a navíc se postarali i o zábavu a program na svatební hostině.

Seznam hostů

Seznam hostů jsme měli také docela rychle hotový. Rozdělili jsme ho na svatební oběd s rodinou a pak na večerní oslavu pozvali naše kamarády. Dohromady to bylo přes 50 lidí.

Oznámení

Inspiraci na svatební oznámení jsme hledali na internetu, ale nic nás pořádně nezaujalo a navíc to bylo nechutně drahé. Domluvili jsme se, že se ho pokusíme vytvořit. Když se Ra'da pro něco nadchne, tak to opravdu stojí za to. Já jsem na nějakých anglických stránkách našla pěkný obrázek panenky a panáčka, vymysleli jsme text a Raďa to graficky upravil. Koupili jsme ručně dělané papíry a vytiskli na barevné tiskárně připravená oznámení. Konečnou úpravou bylo obtažení obrysu zlatou guttou. Výsledek byl perfektní, udělali jsme jich kolem 60 a ještě pár přidělávali.

Svatební web

Asi měsíc před svatbou jsme s Marťou dali dohromady svatební stránku s informacemi o naší svatbě 

Prstýnky

Prstýnky jsme vybírali asi 3 víkendy, bylo to nekonečné. Naše představy se měnily s každou novou nabídkou, až jsme byli skoro ve fázi, kdybychom byli schopni si je udělat sami:-) Prošli jsme zlatnictví v Olomouci i Prostějově, dokonce dvě i v Praze, a nakonec jsme se vrátili do obchodu, který jsme navštívili jako první – do Denisovy ulice v Olomouci. Vybrali jsme prsýnky s kombinací žlutého a bílého zlata, já jsem do něj nechala dát jeden zirkon a na vnitřní stranu jsme si nechali vyrýt svoje jména a datum sňatku.

Květiny

Kytky jsme si objednali v květinářství v Kravařově ulici v Prostějově. Paní květinářce jsem donesla vytisknutý obrázek z internetu, jak bych si kytici asi představovala. Chtěla jsem kulatou kytici – kombinaci žlutých a světle oranžových růží, s troškou něčeho růžovočerveného. Raďovi jsme nechali udělat korsáž z jedné růže a maminkám a svědkyni kytku 3 růží. K tomu nám zdarma navázali i myrty pro svatebčany. Nabízeli nám také ozdobu na auta, ale to jsme zvládli sami.

Kameraman

Po kameramanovi jsme na naší svatbě vůbec netoužili, ale myslím, že nakonec budeme rádi, že budeme mít vzpomínku i formou pohyblivých obrázků Role kameramana se zhostil kolega z práce Radimova taťky pan Marek, který má s natáčením svateb nemalé zkušenosti. Probral s námi různé možnosti, co všechno natáčet a nakonec jsme se dohodli pro variantu od příjezdu rodiny k nevěstě domů až po první novomanželský tanec.

Fotograf

Focení obřadu nám domluvil náš kameraman. Paní Růžičková pracuje pro ateliér SINCO a fotila nám nejen obřad, ale i aranžované fotky ze zámeckého parku v Čechách pod Kosířem. Za fotky jsme zaplatili 4.000 Kč – dostali jsme cca 90 fotek vel. 13×18 a CD s uloženými fotkami. K objednávce jsme navíc dostali další slevy (na přiobjednávku fotek 20 %, na svatební album 10% a na zhotovení velkoplošné fotografie 60×90cm 50%).

Hudba

Hudbu jsme vyřešili reprodukovanou hudbou se skvělým DJ. Vydržel hrát až do 1:30 ráno a musím říct, že v té době jsme už měli úplně protancované střevíčky .

Svatební koláčky

Svatební koláčky alias vdolečky jsme si nechali napéct v Otaslavicích od tetiné známé. Do výslužek jich pekla asi 200 a na hostinu dalších 800. Byly krásné čersvé a nadýchané a slavily ohromný úspěch.

Cukroví

Cukroví zajistila moje mamka od pana cukráře z Dobromilic. Napekl nám asi 40 druhů, bylo toho přes 20 velkých krabic a všichni ho chválili. Další fotky svatebního cukroví.

Dort

Kdo nám bude péct svatební dort jsme měli také hned jasno – samozřejmě že paní Černohouzová, naše oblíbená cukrářka Dort jsme chtěli podobný, jako měli Jana s Radkem a povedlo se.

Svatební účes a líčení

Učesat a nalíčit jsem se nechala v kadeřnictví vedle svatebního studia Styl (stejná paní majitelka). Vlasy jsem chtěla vyčesat do jednoduchého drdolu, do toho pár kytiček a závoj. Líčení jsem si představovala velice přirozené, nic výrazného (když se obyčejně skoro vůbec nemaluju, tak aby mě ostatní vůbec poznali). Na zkoušce jsem byla ve středu před svatbou a užívala jsem si to.

Řidiči

S řidiči jsme měli docela velké dilema. Potřebovali jsme je hlavně na večer pro rozvoz hostů. Kamarádi byli pozvaní na svatbu a když připadl v úvahu někdo jiný, tak buď už měl jinou akci nebo si přostě řídit netroufl. Nakonec jsme poprosili Janina bráchu Radka a jejich taťku a tímto jim za jejich ochotu moc děkujeme. Abych nezapomněla, tak mě na obřad vezl Honza a pak nás s Raďou vezl i na focení do Čech pod Kosířem. I jemu patří velké díky.