Lyžování ve Scuolu

Někdy na konci ledna nám Tomča nabídl, že můžeme jet s ním a Moňou do Švýcarska na lyže. I když už jsem dlouho přemýšlel o nějaké lyžovačce v Alpách, po pravdě se mi moc nechtělo. Marťa, jako náruživější lyžařka, se této možnosti chytla, a tak jsme vyrazili poslední únorový týden do Švýcarského Scuolu na lyže.

Ubytování zajistila Moňa přes svého známého v městečku Scuol, které se nachází ve východním cípu Švýcarska asi 60 km od Svatého Mořice (zhruba 600 km od Prahy). K dispozici jsme měli velký byt se třemi ložnicemi, obývacím pokojem, kuchyní, jídelnou a 2 koupelnami, prostě luxus Scuol s okolními vesničkami tvoří centrum rétorománské kultury a jazyka ve Švýcarsku (fakt mluvili divně . Kouzelné jsou renovované původní domy a úzké uličky ve staré čtvrti pod kostelíkem. U Scuolu leží vyhlášené lyžařské centrum Motta Naluns, které nabízí 20 lanovek a vleků (asi 120 km sjezdových tratí). Nejvyšší místo sjezdovek Fuorcla Champatsch je ve výši 2 800 m. Nejdelší sjezdovka Traumpiste tj. „Sjezdovka snů“ je prý dlouhá 13 km – my jsme ji však nezkusili. Scuol a okolí je znám i svými běžkařskými možnostmi. V nabídce jsou různé kvalitně upravené tratě, některé jsou i osvětlené. Někdy v březnu se ve Scuolu pořádá velký běžkařský maratón – podle příprav a reklam to musí být super akce. Vzhledem k tomu, že Scuol je navíc lázeňské městečko, dají se místní lázně využít k odpočinkovým aktivitám .

Do Švýcarska jsme vyrazili v sobotu brzo ráno. Příjezd Tomči byl trošku akční vzhledem k tomu, že už když přijeli k nám, tak měli auto téměř plné. Nakonec jsme to však nějak zvládli a vyrazili na poměrně dlouhou štreku. Do Scuolu jsme dojeli někdy po 14.h. Cesta byla až na jednu zácpu za Mnichovem pohodová. Později přijeli Šmíďa s Baškou a byli jsme kompletní. Zašli jsme se projít po městě, nakoupit pivka, porozhlédnout se kde co je, kam půjdeme zítra na skibus apod. Večer jsme k vínku vytáhli Bang! – nakonec se tato karetní střílečka stala každovečerní rutinou a všichni se na večer těšili téměř více než na lyže .

Zimní panoráma sjezdovek na Motta Naluns

První tři dny jsme byli na sjezdovkách na Motta Naluns (třídenní skipas stál 128 CHF). Počasí mohlo být lepší, protože hodně foukalo, sněžilo (druhý den napadlo přes noc 20 cm sněhu) a sluníčko málokdy vykouklo zpoza mraků.

Čtvrtý den jsme si zvolili odpočinkový. Nakonec jako odpočinkový vůbec nevypadal, protože jsme vyrazili s Marťou na běžky. Podle průvodců jsme si našli, že ze Scuolu vede upravená běžkařská trasa až do Martiny hraničící s Rakouskem. Zaplatili jsme každý 7 CHF za vstup na trasy a vyrazili jsme. Počasí bylo nejpěknější, co jsme ve Scuolu zažili – krásné azzuro. Já jsem celých 40 km bruslil a Marťa jela klasiku. Ze začátku mě zkoušela, protože šla jak nějaký důchodce, ale později ožila a pěkně valila . Zpět do Scuolu jsem přijel docela odvařený, Marťa byla docela v pohodě.

Poslední dva dny jsme opět vyrazili na sjezdovky. Počasí nám zase moc nepřálo – sněžilo, foukalo a chvílemi nebylo kvůli mrakům moc vidět. Někdy na začátku jsem na černé sjezdovce spadl při jednom pádu celým tělem na levou ruku a od té doby mě bolela. První den se s tím dalo jakž takž jezdit, ale druhý den se to nějak probralo a bolelo to jak potvora. Celé dopoledne jsem doslova protrpěl, a tak jsem byl rád, že i kvůli špatnému počasí jsme poslední den skončili docela brzo (po jedné hodině). Odpoledně jsme šli s Marťou ještě prozkoumat Scuol, nakoupit nějaké vínko a udělat pár fotek. Večer jsme se balili a celou akci zakončili Bangem .

Ráno v sobotu jsme po 9.h. vyráželi ze Scuolu a tak po 17.h. jsme byli v Praze.

Celý ten týden byl super, úplně jsme zapomněli na práci a užívali si volna. Mohlo být lepší počasí a nemusel jsem si nabít ruku, ale to už, myslím, patří k horám a lyžování . Za ten týden se z nás stali Bangoví mistři a i ti, kterým zapamatování všech možných pravidel dělalo ze začátku problémy, na konci překvapovali svými výkony .

Další fotky v galerii.

Odkazy na mapy: