Jizerky 2009 - 3.den - Kryštofovo údolí a Ještěd
Třetí den jsme měli v plánu vyjet na Ještěd. Samozřejmě ne přímo z Liberce, ale udělat nějaký pěkný okruh, ideálně opět 80 km
Z Liberce jsme vyrazili opět kolem půl desáté. Z počátku jsme jeli po
stejné trase jako včera, ale v Radčicích jsme odbočili doleva a
pokračovali po zelené značce do Chrastavy (také cyklostezky č. 3006 a č.
3065). V Chrastavě jsme trošku bloudili, ale nakonec našli cyklostezku č.
21, kterou jsme podél Lužické Nisy dojeli do Kryštofova
údolí. Tato malebná starobylá vesnička je chráněna jako vesnická
památková zóna se zbytky staré lidové sudetoněmecké architektury.
Nejvýznamnějšími památkami obce jsou dřevěný raně barokní kostelík
sv. Kryštofa a také železniční viadukt. Za návštěvu stojí také
místní muzeum, kde si můžete prohlédnout především expozici betlémů.
My jsme se tu moc nezdržovali
a pomalu stoupali vesničkou na Křižanovské sedlo. Stoupání mi připadalo
nekonečné, u tunelu jsme si museli dát přestávku a sníst svačinku. Raďa
mi u této příležitosti sdělil, že mě tento výjezd čeká dneska ještě
jednou. Měl totiž v plánu ještě tak min. 20 km odbočku ke zřícenině
hradu Roimund. Začala jsem protestovat s tím, že na něj klidně někde
počkám, ať si jede sám. To se mu nechtělo a ze sedla jsme tedy pokračovali
přes vyhlídku na Dánských kamenech na Výpřeží (Tetřeví sedlo). Odsud
nás čekalo stoupání na Ještěd.
Nějakým zázrakem jsem tady chytla druhý dech a do kopce šlapala o sto
šest
Raďa funěl za
mnou a asi se moc divil, kde se to ve mně bere
Mě asi nahoru táhla vidina sladké odměny, kterou
nám slibovala naše knížečka poukázek. Na Ještědu jsme poseděli
u venkovního občerstvení a kochali se dalekými výhledy. Pak jsem si šla
pro svůj jablečný závin se zmrzlinou a šlehačkou a vyrazili jsme dál po
červené značce na Pláně pod Ještědem.
Nechtělo se nám prudce
sjíždět do Liberce, a tak jsme zvolili cestu po hřebeni po modré značce.
U Šámalů si dal Raďa další pivko a sjeli jsme do Rašovky,
kde nás překvapila restaurace s rozhlednou. My jsme však pokračovali dál
pěkným sjezdem do Minkovic, odkud jsme se pak přes Liberec propletli až na
ubytovnu. Ujeli jsme 55 km, stačilo to nakonec i Raďovi. Večer jsme
vyrazili do restaurace Panoramica a za odměnu jsme naše bříška uspokojili
výbornými steaky.
V pondělí se počasí pokazilo, pršelo, tak jsme se jen prošli po městě a ve 12 hodin vyrazili vlakem zpět do Prahy.
Více obrázků v galerii.
Martina | 3. 5. 2009 Ne 10.41 | Cestování, Česká republika, Cykloturistika | Tisk | 933x