Krušné hory 2009 - 3.den - Krajem rozhlednovým

Dnešní pokračování naší Krušnohorské projížďky bylo ve znamení rozhleden. S německou rozhlednou na Fichtelbergu jsme jich mohli zdolat celkem šest. Hned na začátku při výjezdu na Klínovec jsme však zavrhli sjíždět do sedla nad Boží Dar a opět si vyjet o kousek dál podobný kopec. Takže jsme pokračovali na Plešivec, Blatenský vrch, Tisovský vrch (Pajndl) a Olověný vrch neboli Bleiberg.

Mám pocit, že jsme mapoví nadšenci . Já jsem před akcí vytiskl mapy celých Krušných hor a poslepoval je k sobě tak, že vznikl tak pět metrů dlouhý pás. Marťa si v knihovně půjčila ještě podrobnější cykloturistické mapy a já jsem na kole měl ještě GPSku. Navíc jsme využívali každé cedule s mapou, abychom pořád koukali, kam zajedeme. Před dnešní tůrou jsme do map hleděli pěkně dlouho a nakonec jsme vymysleli cikcak cestu přes pět rozhleden.

Klínovec

Ráno jsme na pokojíku zbouchali vánočku a po srdečném rozloučení s paní domácí jsme vyrazili na nejvyšší vrchol Krušných hor Klínovec. Ze začátku jsme jeli polehounku do kopce, který se v Loučné stal pěkně strmým. Ještě ráno, když jsem slyšel z dálky houkání, jsem přemýšlel, kde se tady vzal parník a ještě v údolíčku se vše osvětlilo, když jsme viděli pěknou parní lokomotivu, jak na německé straně táhne pár starodávných vozů. Na vrchol Klínovce jsme dorazili v obležení much. Byl jsem nemile překvapen, jak na takovém rušném vrcholu mohli nechat zchátrat starý penzion a rozhlednu. Před sjezdem jsme dali pivko v restauraci v zatáčce a valili dolů do Božího Daru.

Boží Dar a Ježíškova cesta

Marťa se chtěla podívat na zdejší rašeliniště, ale zjistili jsme, že je zavřené, protože na místě starého ztrouchnivělého chodníku zatím nestojí nový. Zašli jsme do místního informačního centra a koupili turistické známky, pohledy a mrkli se na nový tamní fenomén, tzv. Ježíškovu cestu. Ta je vybudována pro mladé turisty v okolí Božího Daru a nabízí pro děti plno zastávek s hrami. I my s Marťou jsme chvíli jeli po této stezce. Mě nejvíc zaujaly vyřezávané sošky Ježíška na každé zastávce a počítání vzdáleností mezi jednotlivými místy pomocí dětských kroků.

Plešivec

Z Božího Daru jsme jeli po cyklostezce č. 2008 a 2002 na vrch Plešivec. U chaty Švýcárny jsme odbočili doleva po vyšlapané cestě na vyhlídku. Našli jsme tam pěkné posezení, a tak jsme se tam rovnou naobědvali. Výhled na tomto místě byl možná pěknější než na následující rozhledně. Na Plešivci jsme vylezli na vršek rozhledny a po chvíli jsme pokračovali na další stojící na Blatenském vrchu.

Rozhledna na Blatenském vrchu

Na mapě se to zdálo kousek, ale ve skutečnosti jsme museli sjet pěkně dolů to známého hornického městečka Abertamy. Moc jsme se tam nezdržovali, i když se mi tam líbila Horská naučná stezka Abertamy a stezka Hřebečná s pěknými cedulemi. V obchodě na křižovatce jsem koupil nějaké nezbytné potraviny a pro Marťu čokoládové kaštany, po kterých se zem slehla až neskutečně rychle . Z Abertam jsme jeli údolíčkem do Hřebečné, kde cestu lemovaly pěkné chalupy a louky. Z vrchu u Rýžovny byl pěkný výhled na všechny strany. Kousek dolů po svahu jsme na chvilku zastavili u památníku připomínající zbořený kostelík. Dole jsme zabočili doleva kolem pěkné restaurace s názvem Salaš Rýžovna s velkým venkovním posezením. Zastávku jsme však plánovali až na Blatenském vrchu, a tak jsme šlapali dál. Kousek před vrcholem Marťa začala mrmlat, že musíme objet všechny kopce v okolí . Výhled z rozhledny byl pěkný, což ale trochu kazil opar. V občerstvení pod rozhlednou jsme koupili pivko a zatímco se Marťa válela na sluníčku, tak já jsem v rychlosti přehodil pláště ze zadního kola na přední. Důvodem bylo to, že byl nechutně prodřený až na tkaninu .

Rozhledna na Tisovském vrchu

I když prý Marťa měla kopců dost, ani jsem ji nemusel moc přemlouvat a kousek za Blatnou jsme odbočili po cyklostezce č. 2004 na další rozhlednu na Tisovském vrchu. Dal jsem jí na výběr dvě možnosti a myslím, že si tu cestu s rozhlednou vybrala jen kvůli tomu, aby mě pak nemusela poslouchat . Ze začátku byla cesta příjemná, pozvolna stoupala a pak mírně klesala. Nad Perninkem jsme přejeli Perninský vrch a sjeli k rozcestí Pod Tisovským vrcholem. Na rozhlednu jsme pak vyjeli po žluté značce, která vedla do pěkně prudkého kopce. Rozhledna byla pěkná a hodně vysoká a nabízela krásný výhled po Krušnohorských lesích. Z vrchu jsme napůl sjeli napůl sešli po zelené značce na cyklostezku č. 2000, kterou jsme dojeli do Nových Hamrů.

Údolím řeky Rolavy

Byl jsem rád, že jsme na chvíli opustili Krušnohorskou magistrálu a cesty po rozhlednách nás zavedly trochu jižněji, protože cesta kolem říčky Rolavy byla moc krásná. Hlavně ve vyšších partiích se mi líbily krásně osvětlené louky. Bylo už k večeru, vše bylo zbarveno do oranžova a potůček protékající baldachýny travin na mě působil magicky. V bývalé Rolavě jsme opět najeli na magistrálu, ještě chvíli jsme šlapali do mírného kopce, a poté jsme sjeli v mnohaminutovém sjezdu do našeho dnešního cíle Bublavy.

Chata Barbora a Olověný vrch neboli Bleiberg

Dnešní večer jsme měli domluveno ubytování na chatě Barboře v Bublavě. Mile mě překvapilo, že jsme k ní dojeli přímo z kopce. Schovali jsme kola, dali se dokupy a snědli pozdní večeři v podobě výborné bůčkové rolády s bramborovým knedlíkem. Jelikož bylo ještě relativně brzo, nedalo mi moc práce abych Marťu přesvědčil a vydali jsme se ještě pěšky na blízkou rozhlednu Bleiberg na Olověném vrchu, která se týčí přímo na Bublavou. Restaurace u rozhledny byla sice otevřená, ale na rozhlednu nám už nepovolili vstoupit (bylo kolem půl deváté). Dali jsme pivko a pohár a už za šera se vrátili dolů to chaty.

Více fotek najdete v galerii.

Odkazy na mapy: