Výšlap na Dlouhé Stráně 2010

Říkám si, že Dlouhé Stráně mají nějakou magickou přitažlivou moc, protože i když jsem na ně letos nechtěl jet, tak mě všichni překecali. Navíc to bylo i po stejné cestě ale v opačném směru. Začnu ale od začátku :-) . Pro letošní výjezd do Jeseníků jsme vybrali víkend 16. – 18. července – důvodem byl letní provoz cyklobusů. Já jsem plánoval objet hlavní masív Jeseníků po cestě vyznačené v následujících trasách.

Odkazy na mapy:

Na chalupě si však stěžovali, že je to dlouhé, a tak jsme to vymysleli jinak. Ráno se svezem cyklobusem z Janovic na Hvězdu a z tama už na kolech vyjedeme na Praděd, poté sjedeme dolů do Koutů. Na Dlouhé Stráně si vyšlápneme po alfaltce a přes Skřítek zpět na chalupu. Celá trasa byla vymyšlena kvůli pěkným sjezdům ze Švýcárny a poté z Dlouhých Strání. Nakonec vše bylo úplně jinak …

I když jsme opět pořídili bečku a zpívali až do půlnoci, tak se to naštěstí tak nezvrhlo jak minule. Možná tomu přispěla i skutečnost, že s námi na chalupě byla mamka :-) . Odjezd z chalupy byl tentokrát pevně stanoven – autobus z Janovic odjížděl v 9:02. Sestava byla následující – Já, Iva, Vlastík, Miška a Jiřík. Taťka jel jinou trasu a Marťa nosí našeho Mathea, a tak nejela. Ranní vstávání a přípravy se tak tomu přízpůsobily. Jako obvykle se však vyjíždělo až na poslední chvíli – ani panáka slivovice jsme nestihli. Bohužel jsme nezvládli ani ten autobus, né však naší vinnou. Po příjezdu na zastávku jsme čekali marně dvacet minut, a pak se rozhodli, že změníme trasu a pojedeme jako každý rok ale opačně. Asi po třech stech metrech jsme na obzoru spatřili zpožděný cyklobus. Houkl jsem na děcka a jako blázni jsme to okamžitě stočili o 180° a jeli zpět. Autobusák na nás zatroubil a já si říkal „dobré, ví o nás, super“, ale on kolem zastávky jen projel a ani nepřibrzdil :-( . Lump jeden – nejspíš byl tak plný, že to ani neuznal za vhodné. Takže jsme se opět otočili a jeli do Staré Vsi a kolem Škaredé jedle na Skřítek. Chtěli jsme si užít sjezdík, a tak jsme tentokrát jeli opačně a pokračovali pěkně rychlým a divokým sjezdem do Vernířovic. Tam jsme se zastavili na chatě Brněnce, kde jsme dali pivko a dívali se a poslouchali bandu pracantů, jak do sebe lijou rumík (pak šli pracovat s motorovkou – to muselo být ušmiknutých prstů :-) .

Dál jsme pokračovali výjezdem na Vlčí sedlo a krátkým sjezdíkem. Pak následoval hustý výšlap po asfaltu na Dlouhé Stráně. Byl to opravdu těžký výšlap (já jsem měl navíc v nohách včerejší osmdesátku na chalupu) a v tom vedru to bralo neuvěřitelně síly. Nahoře jsme udělali kolečko slávy kolem nádrže a tradičně se vyfotili u kamenů. Sjezdík z Dlouhých Strání po šotolině a hlíně byl luxusní záležitostí :-) . Cesta na Skřítek už byla jen trápení, které umocňoval hlad – trochu jsme to nedomysleli a celý den jsme byli jen na tatrankách. Na Skřítku jsme byli rádi, že mají otevřenou restauraci a dali si polívku a pivko. Na chalupu jsme dojeli chvíli po páté, skočili jsme do bazénu a začali chystat jídlo. Po všech těch grilovaných kuřecích, párkách a bučcích jsme s Marťou chtěli něco jiného, a tak jsme připravili potřebné ingredience a dělali pořádné hambáče. Myslím, že se nám podařily :-)

Výšlap do hor vyšel dobře. Přišlo mi však, že jsme si tentokrát mákli víc než obvykle. Možná to bylo tím vedrem a hladem, ale i tak mi trasa v opačném směru přišla horší – hlavně ten dlouhý výšlap po asfaltu.

Odkazy na mapy:

V neděli se podle předpovědi zkazilo počasí a ochladilo se. Před odjezdem jsme se šli projít na Ferdinandov a zpět přes Dobřečov. Po příchodu jsme na grilu udělali vynikající špíz a poté jsme to rozpustili. Já jsem jel zpět opět na kole a dal jsem si fakt pěkný sjezdík z Rešova do Valšovského dolu. Ze začátku jsem jel po červené značce a pak jsem pokračoval dál po šotolinové cestě a sjel do údolí říčky Huntavy. Bylo to pěkné, tedy až na to bahno po včerejším dešti :-) . Naštěstí mě napadla spásná myšlenka a strčil jsem za Poděbradama celé kolo do náhonu a pořádně jej umyl.