Výšlap na Dlouhé Stráně 2010
Říkám si, že Dlouhé
Stráně mají nějakou magickou přitažlivou moc, protože i když jsem na
ně letos nechtěl jet, tak mě všichni překecali. Navíc to bylo i po
stejné cestě ale v opačném směru. Začnu ale od začátku
. Pro letošní výjezd do
Jeseníků jsme vybrali víkend 16. – 18. července – důvodem byl letní
provoz cyklobusů. Já jsem plánoval objet hlavní masív Jeseníků po cestě
vyznačené v následujících trasách.
Na chalupě si však stěžovali, že je to dlouhé, a tak jsme to vymysleli jinak. Ráno se svezem cyklobusem z Janovic na Hvězdu a z tama už na kolech vyjedeme na Praděd, poté sjedeme dolů do Koutů. Na Dlouhé Stráně si vyšlápneme po alfaltce a přes Skřítek zpět na chalupu. Celá trasa byla vymyšlena kvůli pěkným sjezdům ze Švýcárny a poté z Dlouhých Strání. Nakonec vše bylo úplně jinak …
I když jsme opět pořídili
bečku a zpívali až do půlnoci, tak se to naštěstí tak nezvrhlo jak
minule. Možná tomu přispěla i skutečnost, že s námi na chalupě byla
mamka
. Odjezd
z chalupy byl tentokrát pevně stanoven – autobus z Janovic odjížděl
v 9:02. Sestava byla následující – Já, Iva, Vlastík, Miška a Jiřík.
Taťka jel jinou trasu a Marťa nosí našeho Mathea, a tak nejela. Ranní
vstávání a přípravy se tak tomu přízpůsobily. Jako obvykle se však
vyjíždělo až na poslední chvíli – ani panáka slivovice jsme nestihli.
Bohužel jsme nezvládli ani ten autobus, né však naší vinnou. Po příjezdu
na zastávku jsme čekali marně dvacet minut, a pak se rozhodli, že změníme
trasu a pojedeme jako každý rok ale opačně. Asi po třech stech metrech jsme
na obzoru spatřili zpožděný cyklobus. Houkl jsem na děcka a jako blázni
jsme to okamžitě stočili o 180° a jeli zpět. Autobusák na nás zatroubil
a já si říkal „dobré, ví o nás, super“, ale on kolem zastávky jen
projel a ani nepřibrzdil
. Lump jeden – nejspíš byl tak plný, že to ani neuznal za vhodné.
Takže jsme se opět otočili a jeli do Staré Vsi a kolem Škaredé jedle na
Skřítek. Chtěli jsme si užít sjezdík, a tak jsme tentokrát jeli opačně
a pokračovali pěkně rychlým a divokým sjezdem do Vernířovic. Tam jsme se
zastavili na chatě Brněnce, kde jsme dali pivko a dívali se a poslouchali
bandu pracantů, jak do sebe lijou rumík (pak šli pracovat s motorovkou –
to muselo být ušmiknutých prstů
.
Dál jsme pokračovali výjezdem na Vlčí sedlo a krátkým sjezdíkem. Pak
následoval hustý výšlap po asfaltu na Dlouhé Stráně. Byl to opravdu
těžký výšlap (já jsem měl navíc v nohách včerejší osmdesátku na
chalupu) a v tom vedru to bralo neuvěřitelně síly. Nahoře jsme udělali
kolečko slávy kolem nádrže a tradičně se vyfotili u kamenů. Sjezdík
z Dlouhých Strání po šotolině a hlíně byl luxusní záležitostí .
Cesta na Skřítek už byla jen trápení, které umocňoval hlad –
trochu jsme to nedomysleli a celý den jsme byli jen na tatrankách. Na
Skřítku jsme byli rádi, že mají otevřenou restauraci a dali si polívku a
pivko. Na chalupu jsme dojeli chvíli po páté, skočili jsme do bazénu a
začali chystat jídlo. Po všech těch grilovaných kuřecích, párkách a
bučcích jsme s Marťou chtěli něco jiného, a tak jsme připravili
potřebné ingredience a dělali pořádné
hambáče. Myslím, že se nám podařily
Výšlap do hor vyšel dobře. Přišlo mi však, že jsme si tentokrát mákli víc než obvykle. Možná to bylo tím vedrem a hladem, ale i tak mi trasa v opačném směru přišla horší – hlavně ten dlouhý výšlap po asfaltu.
V neděli se podle předpovědi zkazilo počasí a ochladilo se. Před
odjezdem jsme se šli projít na Ferdinandov a zpět přes Dobřečov. Po
příchodu jsme na grilu udělali vynikající špíz a poté jsme to
rozpustili. Já jsem jel zpět opět na kole a dal jsem si fakt pěkný sjezdík
z Rešova do Valšovského dolu. Ze začátku jsem jel po červené značce a
pak jsem pokračoval dál po šotolinové cestě a sjel do údolí říčky
Huntavy. Bylo to pěkné, tedy až na to bahno po včerejším dešti . Naštěstí mě napadla
spásná myšlenka a strčil jsem za Poděbradama celé kolo do náhonu a
pořádně jej umyl.
Více fotek v galerii.
Radim | 17. 7. 2010 So 09.02 | Cestování, Česká republika, Cykloturistika | Tisk | 828x