Výlet do Kutné Hory

Tento výlet vymyslel můj méďa . 28.9. je státní svátek, a ten padl letos na čtvrtek. Raďa měl v pátek volno, ale já jsem musela do práce. Tak se Méďa obětoval a ve čtvrtek v poledne jsme spolu vyrazili vlakem do Kutné Hory (rychlíkem, který jel na Brno).

Kutná Hora má nádraží úplně mimo město, a tak jsme museli do centra šlapat skoro 45 minut. Z vlaku s námi vystoupilo plno cizinců, hlavně Anglánů. A ti nás také zavedli k první památce – Kostnice Sedlec (vstupné 40,– Kč) (EN: ossuary). Jedná se o hřbitovní kapli, jejíž interiér je vyzdoben lidskými kostmi. Jsou zde složeny ostatky asi 40 000 obětí moru a husitských válek. Unikátem je zde mohutný lustr zhotovený z lidských kostí, stejně jako kalichy, kříž, monstrance nebo schwarzenbergský erb a také 4 obrovské pyramidy v rozích kaple.

Pak jsme pokračovali již samostatně do centra – kolem chrámu Nanebevzetí P. Marie a Tylova divadla jsme se dostali až do centra. Byla zde spousta uliček s hospůdkami. A taky plno kostelíků, starých domečků a vydlážděných cestiček. Mě už samozřejmě kručelo v bříšku, tak jsem okukovala jídelní lístky . Raďa zas pokukoval po četných galeriích a keramikách a kamínkách. Koupil si brožurku o Kutnohorském dolování. Došli jsme až k Chrámu Sv. Barbory, ale vzhledem k probíhající rekonstrukci jsme se rozhodli odložit návštěvu interiéru až na někdy jindy. Prošli jsme se akorát kolem a honem jsme spěchali někam na papu. Na jídlo jsme zašli do pizzerky u náměstí. Oba jsme si dali pizzu a pivka, moc dobré, mňam. A pak už jsme se vydali zpátky na cestu na nádraží. Docela jsme spěchali, abychom oba stihli dobré spoje. Já jsem se vracela do Prahy a Raďa jel do Olomouce. K našemu nemilému překvapení ale námi vybrané vlaky nejely. Nedošlo nám totiž, že je státní svátek a vlaky moc nejezdí. Tak jsme asi hodinu seděli na lavičce v Kutné Hoře a Raďa pak ještě čekal v Kolíně. No nějak jsme to nezvládli.

Jinak celkově hodnotím výlet na jedničku. S Raďou jsme se shodli, že si sem budeme muset ještě zajet – hodně jsme toho nestihli. Určitě příště zajdeme do Muzea stříbra s návštěvou původního středověkého dolu a taky si uděláme procházku údolíčkem pod městečkem.