
Dnešní den si každý dělal, co chtěl – já s Raďou jsme vyrazili
pěšky k Zemské bráně, Jiřík s Miškou na kolech k polským hranicím a
Pipini se snažili nafouknout loď a zařádit si na vodě. Počasí si s námi
hrálo – chvíli sluníčko, chvíli dešťové přeháňky, které navečer
ne a ne přestat. Neplánovaně jsme se pak kvůli tomu pěkně ztřískali
v
minipivovaru v Žamberku
Výlet k
Zemské
bráně jsme začali v Klášterci, kde jsme u obchodu nechali auto. Šli
jsme po modré značce po levém břehu Divoké Orlice. Cesta kolem vody byla
pohodová, vedla tudy i naučná stezka, tak jsme se leccos nového
dozvěděli.

Jednou z dominant Zemské
brány je kamenný most, který byl postaven v letech 1900–1903 a o sto let
později 2004–2005 prošel kompletní rekonstrukcí. Na mostě jsme se
otočili a vydali se zpět téměř po stejné cestě (Klášterec jsme prošli
po levém břehu). Protože bylo ještě brzo, vydali jsme se ještě do
Žamberka, kde jsme si dali sraz i s Jiříkem a Miškou. Raďa měl zálusk
navštívit tamější pivovar Kanec a jeho hospůdku, ale otvírali až
v 16 hodin. Čekání jsme si zkrátili výšlapem na
Tyršovu rozhlednu, také
jinak zvanou Rozálka. Rozhledna má tvar husitské hlásky a zajímavostí je,
že má svou dvojnici, rozhlednu zvanou Hýlačka u jihočeského Tábora.
V pivovárku pak děcka ochutnávali různá piva a protože se docela
rozpršelo, stihli jich vypít asi 4–5. Nejvíce jim chutnala dvanáctka.
K tomu zkoušeli ještě různé místní likéry. No sranda byla pak upevnit
kola na střešní nosiče

Kluci byli úplně promočení, ale vysmátí.